vp

V našem vzpomínkovém seriálu jsme si již připomněli úmrtí tří z letošních květnových jubilantů: Václava Holzknechta – letos uplynulo 110 let od jeho narození (2. 5. 1904),Karla Schulze – 115 let od jeho narození (6. 5. 1889) a Edvarda Beneše – 130 let od jeho narození (28. 5. 1884).

Před sto třiceti pěti lety se narodil budoucí významný český orientalista Bedřich Hrozný (6. 5. 1879). Nebyl beletristou v pravém slova smyslu, ale vydal kolem 200 titulů (anglicky, francouzsky a německy). V češtině vyšly jeho Nejstarší dějiny Přední Asie, Indie a Kréty. Jako jazykovědec přispěl významnou měrou k rozluštění chetitských nápisů.

 

Dne 16. května si připomeneme, že uplynulo sto pět let od narození spisovatele Františka Kožíka (*1909). Byl velmi činorodým člověkem s širokým záběrem zájmů (filosofie, hudba, film, dramaturgie, básně a próza). Ve své literární činnosti se soustředil na životopisné romány: Josef Mánes, Pouta věrnosti (malíř J. Čermák), Na křídlech větrného mlýna či Neklidné babí léto (malířka Zdenka Braunerová), Anděl míru (J. A. Komenský), Za trochu lásky (J. Vrchlický). Některé biografické romány přepracoval, některé napsal i v esperantu. Ve své rozsáhlé tvorbě nezapomínal ani na mládež. Přeložil i antologii bulharské poezie. Dožil se téměř osmdesáti osmi let (+ 5. dubna 1997).

 

Spisovatel Pavel Bojar by se 18. května dožil devadesáti pěti let. Ve své době byl politicky angažován. Trvale psal prózu od r. 1952. Začínal verši, potom psal romány (později společně s manželkou). Oba psali také pro mládež a překládali ruskou a sovětskou literaturu. Bojarova tvorba se nedočkala příliš kladné odezvy ani ve své době (Milenci).

 

Výročí úmrtí básníka Jiřího Mahena nese letos číslovku sedmdesát pět. (+22. 5. 1939). Nepříliš dlouhý život (46 let - sebevražda) nedopřál autorovi plné tvůrčí rozpětí, i když bibliografie jeho díla není malá. Psal, jako většina literátů, nejdříve verše, pak i dramata, povídky a romány. Také se projevil jako divadelní kritik. Z jeho díla se nejčastěji připomíná Rybářská knížka. Nedávno vyšel výbor z jeho povídek (Divoké hnízdo).

 

Dvacátého osmého května 1924 se narodil Jiří Šotola, pozdější básník – od té doby již uplyne 90 let. V srpnu tohoto roku tomu bude 25 let, co zemřel (8. 8. 1989). Tvořil od šedesátých let minulého století (Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon, Poste restarte). Jeho dílo ve stylu básníků „všedního dne“ později nahradila tvorba prozaická a dramatická (Kuře na rožni). Svou tvorbu podrobil (na počátku osmdesátých let) sebekritice a poté stále publikoval.

 

Další autor, jehož narození máme možnost si v květnu připomenout, je Jiří Marek. Narodil se o deset let dříve než Jiří Šotola (30. 5. 1914). Sto let již tedy uplynulo od doby, co „spatřil světlo světa“. Po osvobození od německé okupace dostal příležitost se plně věnovat literární tvorbě. Marek byl pokládán za „typického vypravěče“. Z jeho díla si nejvíce cením románu Sůl země (zmizel z polic knihoven do „skladů“), zatímco jsou asi nejoblíbenější zdramatizované a zfilmované povídky (Hříšní lidé…). Takže i po smrti lze s dílem autorů libovolně nakládat! A každá doba si z některých autorů vybírá, co se jí líbí.

 

Další nedožitá výročí literátů narozených v květnu: 110 let – básník a novinář Josef Rybák, Pavel Traenkl (Slunce a chléb), Josef Träger, František Směja (Pod klenbou dní). 100 let – Jura Sosnar (Jurášek). 90 let – Ladislav Bublík (Páteř) a Eduard Petiška. 85 let – Jan Trefulka.