FRANTIŠEK DOSTÁL

Každá doba je svým způsobem nějak zahuštěná. Kdo ji ale neprožil, měl by držet hubu. S rozběhem nového roku každému dni přibývá po minutách na světle. Naštěstí o prodlužování a pokračování dne a noci nerozhoduje naše vláda v demisi, ale ani ta nejnovější. To by se možná i Země točila obráceně a něco ledu ze severního pólu ba se mohlo usadit do písku až na Sahaře. Příroda se totiž proměňuje; někde zahřmí, jinde je najednou víc vody a na jiném místě na zeměkouli ji zase postrádají. Vše je nějak víc jinak, než bývalo.

Pravda si říká vždycky o konflikty. Kvůli pravdě si lidé dávají i pár facek. Když před jistou dobou, přesněji před dvěma roky, jistý lobbista, říkejme mu třeba Janoušek, doháněl ve svém voze patrně namazané policisty, kteří měli samozřejmě navíc rozbitý měřič alkoholu v krvi, bylo rozhodně také vše zcela jinak.

Zmíněnou honičku z okna domu sledovala cizinka s takovým zaujetím, že přitom asi vypadla z okna a dopadla na kapotu zcela jiného automobilu. Ostatně na tuto skutečnost zřejmě upozorňoval samotný lobbista díky svému neponičenému mobilnímu telefonu. Za nechtěnou defenestraci divačka z ciziny byla prý už finančně odměněna a lobbista se zase dostavil sledovat naše tenisty, jak si pinkají přes síť ve snaze později pozdvihnout jakýsi pohár, vlastně salátovou mísu. Zase bylo všechno jinak, ale naši tenisté opravdu vyhráli.

Kdepak, život je úžasný parchant, ale stojí za to žít, zpívá se dokonce v jedné písničce. Život je prostě fajn, zvláště když na některé až příliš jasné průšvihy státní byrokracie nemůže dosáhnout. Bude už ale brzy lépe, protože odcházející předseda vláda nevlády, která se nějak dlouho pohybovala v demisi, požaduje přihodit něco peněz navíc právě státním úředníkům. Rentistům bylo přihozeno okolo čtyř pětek. Opět je vše nějak jinak.

Na silnicích dochází zajisté k malérům a viník nehody za svoje provinění záhy pyká. Někdy zákazem řízení, jindy dojde na finanční újmu, někdy na lékařský zásah a používání berlí. Často až do konce života. Taková normálka, řeklo by se v civilizované zemi, kde prý dosud fungují paragrafy. Jenže ty v případě balíku peněz nejsou už nějak potřebné. Peníze častěji způsobují, že vše je opravdu jinak.

V každé době žijí lidé, ale také odcházejí. Často do zapomnění. Ovšem předtím podváděli, poklonkovali, intrikovali, donášeli, podráželi a koketovali se vším možným. Jenže později se ke svému jednání a chování nechtějí znát. Vzniklo tak bezpočet nenapsaných komedií, co se však odehrály na otevřené scéně. Proč ale vždy někdo později tvrdí, že vše bylo jinak? Navíc se vymlouvá, že si už nic nepamatuje a vše určitě proběhlo úplně jinak.