MICHAL ČERNÍK
Samozřejmá země
Bez naší vůle se probouzí hlína
a naše vůle ji nezajímá
Bez naší vůle hlína voní
a před naší vůlí se nepokloní
Bez naší vůle procitnou zrna a semena
a bez naší vůle se každé zelená
Bez naší vůle se olistí stromy
a naše vůle je neochromí
Bez naší vůle se ohlašuje země
tak silně tak nezadržitelně
a žádná síla nezabrání
osudu zrození a zelenání
Očista
Adélce
Ten hrnek co jsi pro mne vypálila
jsem při snídani polaskal
Když jsem dopil
zůstal na dně jen můj kal
Do výlevky jsem pak vylil
veškerý svůj kal
hrnek umyl čistou vodou
abych ho zas ráno polaskal
Stupně
Zeptal se mne život
odpověděl jsem láskou
Zeptala se mne láska
odpověděl jsem životem
A život se
nepřetržitou smrtelností
postavil
proti přesile smrti
Pomíjivá krása
Daroval jsem ti květiny
a teď pozoruji
jak je ve váze upravuješ
Jako bys uhlazovala ticho
jako bys konejšila život
jako by ses vyznávala
My si přece nezasloužíme
abychom umřeli
Čistý svět
Nechte maličkých přijíti k sobě
Jen ať si ještě nějakou dobu myslí
že svět se narodil kvůli nim
a je samá láska
Láska ať se jim stane postýlkou
a vy jste jim otcem i matkou radosti
Ukolébavka
Nasloucháš tichu noci
Tma ti sahá až k nohám
tak jako k nohám
ti sahá zem
Náhle z nějaké hvězdy
zaslechneš ukolébavku
Zpívá ji maminka
svému dítěti
tak jako kdysi dávno
zpívaly maminky ukolébavky
svým dětem
tady na Zemi
Ta hvězda je tvá je tvoje
Jámy pro cypřišky
Jílovitá půda se těžce podvoluje rýči
Opuky rozbíjíš krumpáčem
a vylamuješ ven
S každým úderem z hloubi země
slyšíš tlukot svého srdce
Jako by se dobývalo až k tobě
A ono se opravdu dobývá
Cesta zpátky
Asi po hodině chůze se cesta ztrácí
Na jejím konci nenajdeš
ani ruiny selského stavení
ani mokřadla
Náhle si uvědomíš
že tato cesta zde není proto
aby tě někam zavedla
ale abys ji právě ty vyvedl zpátky
Zobrazení
Až k nebi jsi
životem zotvírán
a přeješ si
abys mu byl přán
Ráno vyjde slunce
a uvidí tě
a jsi to třikrát ty:
stařec muž a dítě
Stačí i málo
Prostý je chléb
prostá je voda
a prosté slovo
ruku ti podá
Někdy nám k životu
stačí i málo:
aby nebe za nás
bolest vyplakalo
Svatořečení
Stačí jen kaplička
kaplička ve tvé mysli
Poklekneš
pokloníš se Životu
a sám
beze svědků
a beze slov
Ho svatořečíš
Upalování
Něco živého se zoufale
třepetá v plamenech ohně
Něco jako ptáče
Něco jako naděje
Rukou to chceš vytáhnout z plamenů
a ucukneš
Nenecháš se upálit pro pravdu
Výzvy
Ať je to radost
která si nás přivlastní
Ať je to naděje
která se nás nevzdá i když bude nejhůř
Ať je to lípa
která se v nás rozpřáhne do všech světových stran
Ať je to úsměv dítěte
který slétne na naše ústa
Ať je to píseň
která se zmocní našeho hlasu
Ať je to živá voda
která nás svou kapkou zasáhne doprostřed srdce
Uprostřed
Uprostřed země
uprostřed krajiny
uprostřed polní cesty
uprostřed života
stojíš bez hnutí
namířený proti nebi
jako vykřičník ticha
Je po létu je po létu
Nebe si dosud nevšimlo
že jsi tu
Také oběť
Všude kolem se děje život
A vždycky se najdou kapky deště
které dopadnou na zem
a zabijí se
Zabijí se
aby jiným daly pít
Majáky
Takovou radost vám přeji:
Vynese vás až k nebesům
a vy se nezřítíte
Takové pravdy vám přeji:
Stokrát vás přežijí
i když je včera veřejně setnuli
Takový osud vám přeji:
Odmyká budoucnost
a vy do ní bez obav vstoupíte
Takové světlo vám přeji:
Stane se majákem vašich osudů
majákem lidstva
Celý život
Kropíš zahradu a trvá to celý život
Pořád nemá dost vláhy
Svlékáš se a trvá to celý život
Pořád nejsi dost nahý
Krájíš chleba a trvá to celý život
Pořád máš stejný hlad
Jdeš po cestě a trvá to celý život
Tolik věcí máš rád
Zpráva o zpěvu
Nejsem k otvírání
nejsem k zamykání
nejsem k darování
nejsem k rozprodání
nejsem k ochočení
ani k pohřbení nebudu
Nezpívám
Ale kolemjdoucí slyší zpěv
To zpívá kos
na střeše našeho domu
I to je láska
Nic na tom není
Jen projdeš bytostí
kterou miluješ
Projdeš jako dveřmi
které za sebou zavřeš tak tiše
aby klika necvakla
a neprobudil ji ani závan tvého dechu