JIŘÍ JÍROVEC

Článek Tomáše Hajzlera, poněkud nekriticky převzatý z internetu (LUK č. 6/2014), mě zaujal, je totiž tak trochu jako Radio Jerevan: v zásadě to je pravda s tím rozdílem, že všechno je trochu jinak…

Zalévání trávníků

Bývaly doby, kdy trávník byl výsadou aristokracie atd…

Pozemek, na němž stojí severoamerické domy, má přední a zadní část, tedy front yard a backyard. Trávník je v podstatě to nejjednodušší, čím lze front yard pokrýt. Musí se občas hnojit, přiměřeně zalévat a posekávat.

Když v mém maloměstě na břehu Ottawy vstoupili do hry aktivisté protestující proti pesticidům, a město omezilo zalévání trávníků na každý druhý den, změnil se vzhled trávníků k nepoznání. Vznikla plevelem zvýrazněná ošklivost.

Protestovat proti zaléváním trávníků s tím, že miliarda lidí nemá přístup k pitné vodě, je demagogie. Stejné platí pro pesticidy, jejichž poločas rozpadu je zanedbatelně krátký třeba proti saponátům, které procházejí pračkami a myčkami na nádobí do kanalizace, aniž by to kohokoli vzrušovalo.

Údržba front yardu má jistou důležitost při udržování ceny nemovitosti. V našem maloměstě povstali noví aktivisté, kteří chtějí zavést jakýsi standard pro vzhled domu a okolí.

Mega balení

Původní text tvrdí:

„Chcete si koupit pivko k večeři, dvě jablka, pár plátků sýra? Na to zapomeňte! Chcete pivko? Kupte si basu. Chcete jablka? Naberte si dva pytle po šesti librách (to je nejmenší balení). Pár plátků sýra, jak jsme zvyklí z pražské Billy? Neexistuje. Kupte si balík - navíc zabalený v trojím igelitu. Naprostá nadprodukce všeho.“

A končí opět demagogickým konstatováním:

„Na téhle planetě každou hodinu umírá tisícovka lidí hlady, a tady!? Více je lépe.“

Důvod velkých balení spočívá v tom, že většina lidí dělá z časových důvodů týdenní nákupy. V Kanadě existují i ve velkých potravinových samoobsluhách oddělení, kde krájí uzeniny na váhu a prodávají sýry, salámy a jiné uzeniny v balení kolem 150 gramů.

Je pravda, že existují větší balení jablek nebo brambor, ale v každé prodejně lze všechny tyto produkty koupit jednotlivě na váhu.

Pokud jde o alkoholické nápoje, v Ontariu existují provincií vlastněné obchody, které původně prodávaly víno a destiláty. Jejich sortiment byl posléze rozšířen o pivo. To je většinou balené po šesti kusech. Některá žádanější se ale prodávají i jednotlivě - z českých například Plzeň a Kozel.

Vedle toho existují prodejny, které vedou pouze pivo, většinou lahvové (330 ml), balené v krabicích po 6, 12 nebo 24 kusech. Koupit největší balení je úspornější než jet 4x pro to nejmenší.

Nonstop klimatizace

Klimatizace udržuje nastavenou teplotu. Z principu tedy neběží nonstop. Záleží na rozdílu vnitřní a vnější teploty. Pokud jde o Al Gora, lze se vsadit, že ve svém domě, pracovně a autě neudělá bez klimatizace ani krok.

Hummer: „Pussy magnet“

„Prostě čím větší, tím lepší - Hummer, Toyota tundra, Ford pick-up. Prostě nevidíte nic moc jiného než obrovské pick-upy nebo obecně SUV. Dlouhou dobu platilo, že jste při nákupu těchhle obrovských aut dostali slevu na daních. Proč? Hodně žerou a to je dobré pro byznys. Mimochodem, každý 4. - 5. barel ropy, který se na světě vytěží, se spálí na amerických silnicích. Síla, ne!?“

To je zase pravda jen částečně. Primitivní americký spotřebitel podléhá reklamě, která tvrdí, že větší auto je bezpečnější (mimochodem prodejním argumentem je i to, že velké auto lépe ochrání před zlodějem). V Ottawě jezdilo několik Hummerů, které si fouňové koupili jako symbol svého sociálního postavení.

Důvodem, proč v USA existovala daňová sleva pro velká vozidla (používaná při podnikání) byla podpora produkce amerických automobilek. General Motors, Ford a Chrysler totiž vydělávají právě na pick-upech.

Současně je třeba vidět, že jejich motory jsou teď daleko úspornější než třeba před deseti lety.

Auta před školou

V Severní Americe má veřejná doprava malou podporu. Tedy mimo velká města. Středoškoláci většinou nemají pravidelný rozvrh. Podle zapsaných předmětů mohou mít některé půldny volné a potřebují se v té době přesunout do práce.

Auta před domem

Důvod, proč je tolik aut před domy, je uveden v předcházejícím odstavci. Autor původního textu se mýlí, když píše:

A tak si říkám, kolik lidí už pozabíjeli v Iráku jen proto, aby jejich děcka mohla jezdit do školy „nabušenýma hummerama“.

V Iráku a jinde se zabíjí kvůli ziskům, které přináší kontrola surovinového bohatství té které země.

Pokud jde o Hummery, je třeba vědět, že USA mají přes 300 milionů obyvatel. Mezi nimi je určitá velmi bohatá část, která žije na „lepších“ adresách. Jejich způsob života ovšem není typický pro běžného Američana. Koupit si tak nesmyslné auto pro jízdu ve městě vyžaduje dosažení jistého stupně idiocie.

Ulice jako po evakuaci

To je výsledek pravidla „kdo řídí, nechodí“.

Drive in

Do kin pro auta jezdívali teenageři za sexem, protože ve tmě na ně nebylo vidět. Jiné formy drive-in jsou vynucené nemožností zaparkovat na vhodném místě. Zkuste jet autem po Praze a najít bankomat s parkováním.

Fly-in

„Pro mnoho Američanů jsou dnes letadlo, jachta nebo vila na Havaji stejně dostupné jako Škoda Fabia pro průměrného Čecha. Říkám si, že ve světě, kde hrubý domácí produkt 48 nejchudších zemí je méně než bohatství tří nejbohatších lidí v USA, je něco sakra špatně.“

To je zase jen velmi částečná pravda. Není vila jako vila, jachta jako jachta a letadlo jako letadlo. Podle statistiky, v USA bylo v roce 2006 zaregistrováno 216 000 všech druhů letadel. Z nich je asi 10 000 v denním provozu. To znamená, že jedno letadlo je registrováno na každých 1900 obyvatel a denně lítá jedno na 30 000 obyvatel.

Ňadro je nebezpečnější než pistole

To je pravda, která pramení z propojení takměř absolutního pokrytectví a kšeftu. USA jsou patrně největším výrobcem pornografie, ale nahé tělo je nutné před mladým člověkem ukrýt tak dlouho, jak jen lze. Možná proto, aby tu pornografii vyhledával. U filmů je problém s tím, že by nahota vedla k označení „mládeži nepřístupné“ a tím by se snížily zisky z kin.

Nahota je tabu do té míry, že malé dítě nemůžete nechat běhat bez plavek u vody. I nejmenší holčičky mají pro jistotu bikiny.

„Stačí si vzpomenout, jaké vytržení způsobilo před lety odhalené ňadro Janet Jackson.“

Stojí dál v textu. On by si toho byl sotva někdo povšiml, ale média měla senzaci a pokrytci důvod k žalobě na televizní společnost, která prý ohrozila výchovu jejich dospívajících dětí.

Hyperlevné věci

„Ať jste kde jste, máte pocit nonstop výprodeje: džíny za 10, dětské oblečení 2-15, boty do 30 dolarů… Nechápete to. Spotřební věci jsou tady tak levné, že není divu, že 94 % amerických středoškolaček považuje nakupování za svou nejoblíbenější aktivitu.“

Výprodeje, neboli po česku akce jsou v podstatě marketingový trik. Původní cena je nadsazená, takže ta upravená pořád zaručuje dobrý zisk.

Zmíněná většina středoškolaček je obětí systému, který je reklamami neustále ohlupuje. Velká nákupní střediska jsou často místem, kde se setkávají, protože nemají kam jinam jít.

Silikonová prsa

Patří do kategorie absolutního zhloupnutí. Otázka je, kolik rodičů má na to, aby chirurgické zákroky zaplatili.

Pokrytectví s alkoholem

V Ontariu dlouho platil zákon zakazující pití na veřejnosti. Třeba na zápraží vlastního domu.

Z jakéhosi důvodu se za veřejné místo nepovažují předzahrádky u restaurací. Úřední blbost jde tak daleko, že v našem maloměstě musí být prostranství, kde je během letního festivalu improvisovaná restaurace, ohrazeno provazem. Stojí tam policajt, který kontroluje, aby dovnitř nešly děti. Ty pak sledují rodiče z druhé strany provazu.

Debit/credit

„Když nakupujete, většinou (možná vždy) se vás ptají, jestli chcete nakupovat na půjčku. Zjistíte, že lidé tu většinou fungují jenom na půjčky. Hypotéka je zcela běžná a k tomu ještě plejáda kreditních karet a půjček na auta a jiné (sic) nesmysly. Na trhu půjčování peněz je taková konkurence, že se banky a kreditní firmy předhánějí, kdo půjčí (i teď v dobách kritických!) víc. Je běžné, že za použití kreditní karty získáváte třeba airmiles, a tak lítáte na oko zdarma.“

Tento text vyžaduje podrobnější vysvětlení. Debit(ová) karta umožňuje okamžitý přístup k vlastnímu bankovnímu účtu. Jde tedy o modifikaci placení v hotovosti, založené na elektronickém předání peněz.

Hypotéky jsou většinou nevyhnutelné, protože člověk těžko ušetří celou částku předem. Obecně samozřejmě platí, že půjčky jsou často riskantní, ale některé lze využit ve vlastní prospěch.

Řekněme, že si koupím auto za 20 000. Některé automobilky nabízejí úrok 0 %. Jestliže těch 20 000 mám v hotovosti, vložím je raději do penzijního fondu, který umožňuje odečíst vklad z hrubého příjmu a snížit tak daň z příjmu, a budu platit auto postupně. Je to otázka minimální matematické gramotnosti.

Poznámka: Úrok 0 % znamená v Kanadě, že cena půjčky je 0 dolarů. Český systém s úrokovou mírou, roční procentní mírou nákladů a různými koeficienty hraničí s lichvou a politici, kteří s ním za 25 let nic neudělali, by měli být dávno v teplácích.

Sledování televize

„Průměrný Američan sleduje televizi 7-9 hodin denně.“

Blbí jsou a to dost, chtělo by se říct.

Polovina Amíků nemůže spát

To je nejspíš pravda. Starost o práci nepochybně roste s úbytkem stabilních pracovních míst.

Česká představa, že se Američané s chutí stěhují za prací, je směšná. Přesun za prací může znamenat ztrátu při prodeji domu, vazby na danou komunitu a třeba i zdravotní systém. Většina populace by nepochybně chtěla mít stálé zaměstnání, které by mělo dobré benefity a zdravotní pojištění.

No antibiotics!

Podvod s biologickými potravinami je tím větší, čím menší je regulace takového podnikání a postih za nedodržování daných pravidel. Obrovský podvod se odehrává s pitnou vodou, která je často stáčena do lahví z místních vodovodů.

Pokud jde o rakovinu, je pravděpodobné, že velkou roli hraje strach z toho, že ji člověk dostane. V Kanadě neustále chodí nejrůznější organizace žebrat o peníze na výzkum a v televizi snad není oblíbenější téma. Ke všemu přispívá severoamerická kuchyně, která je hrozná.

Národní asociace organizátorů

„Protože je všechno tak levné a navíc vám do zadku vleze deset bank a čtyřicet kreditních společností s nabídkou úvěru, kterému neodoláte, Američané nakupují víc, než jsou schopni uskladnit. A tak je v USA běžným řemeslem tzv. organizátor, který k vám domů přijde a zorganizuje vám vaše hory majetku do úhledných komínků, krabic, přihrádek. A protože organizátorů je už pěkná armáda, sdružují se dokonce v asociaci.“

To je zase otázka proporcí. Určitý počet lidí si může nechat nákup dovézt a uskladnit. Těžko to dělají lidé, kteří si někde zoufale půjčují peníze. Spíš to bude něco na způsob „udržet krok s Jonstonovými“. Když to dělá sousedka…