VÁCLAV PELCMAN

Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta a Ústav dějin křesťanského umění vydaly obrazovou publikaci Františka Záruby HRADY VÁCLAVA IV. (2014, 438 str.).

Kniha se samozřejmě zabývá širším časovým obdobím, tj. od vlády Karla IV. přes Václava IV. až k Zikmundu Lucemburskému, neboť různé stavební záměry se nedaří začít a ukončit za vlády jednoho panovníka.

Autor seznamuje čtenáře s historií dosavadního bádání o stavební činnosti ve XIV. st., s činností dvorské hutě, až po detailní přestavby jednotlivých lokalit. Hlavní informace jsou soustředěny na Pražský hrad jako celek, na hrady Žebrák a Točník, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Křivoklát, ale i na stavby královských milců a královny Žofie (u ní na většinou sakrální stavby). Větší pozornost je ještě věnována hradu Krakovec i městům (Litoměřice) a krátce i jiným významným stavbám (Kost).

Hned na straně sedm mě zaujal názor: „Cílem předkládané práce není tuto stavbu (bádání o dané problematice) od základů zbořit a bez rozmyslu rozmetat na kusy, jak bývá v poslední době u řady badatelů zvykem, ale doplnit celkový obraz architektury této nesmírně zajímavé doby, kdy se v Praze, díle Petra Parléře, rodila pozdní gotika.“

To je samozřejmě správné, protože tak dlouhodobé detailní bádání nelze vytvořit bez značného úsilí několika generací, a tedy kompilace! Měnit názory na architekturu z hlediska politiky by bylo zcestné.

Autor uvádí rozsáhlý počet pramenů (955 vysvětlujících poznámek) a prezentuje 295 černobílých obrázků (což možná o stavbě poví více než barva). Dozvíme se jména téměř 350 autorů z obsáhlé literatury. Samozřejmě, že v počátcích studia o těchto stavbách stojí jméno Augusta Sedláčka (1843–1926), V. V. Tomka, manželů Menclových, K. Fialy, až po současné badatele (autora knihy F. Záruby, T. Durdíka, D. Líbala, J. Homolky, J. Muka a dalších).

Kniha obsahuje dost tiskových chyb, jednak bez vlivu na smysl, až po zcela zkomolený text (str. 174). Autor se opatrně zmiňuje o době husitské (ničení památek)!

Popsány jsou dějiny objektů, úpravy jednotlivých částí až do současnosti. Textu porozumí i laik se znalostí několika odborných výrazů!

Autor recenze vznáší možná barbarský dotaz: „Je třeba objasňovat každé zazdění nebo proražení nového okna?“ Základní výzkum má samozřejmě velký význam, ale detailní bádání by mělo mít nějaké rozumné hranice. Stavební průzkumy jsou jistě zajímavé a z hlediska obživy lukrativní povolání, ale vynaložené náklady nejsou, podle mého názoru, adekvátní objasněným faktům