Polemika

JAN MINÁŘ

Beethovenova Óda na radost, tj. zhudebněná Schillerova oslavná báseň, je používána jako hymna Evropské unie. Podobně vyznívá článek vážené a uznávané historičky Stanislavy Kučerové Od Evropy k Evropské unii, otištěný 22. 10. 2014 v příloze Halo novin LUK.

V úvodní části své úvahy jmenuje autorka jako zdroje evropské kultury antickou kulturu, křesťanství a reformaci. Dále připomíná mírové snahy Jiřího z Poděbrad a válečné konflikty 20. století.

Pochybná je uváděná „sláva Karla Velikého“, nyní uctívaného v Evropské unii jako sjednotitele západní Evropy. V historické skutečnosti to byl nepřítel a vrah Polabských Slovanů, ale i germánských Sasů, kteří odmítali mečem vnucované křesťanské „učení lásky k bližnímu“, a jichž dal proto v jediném dni popravit pět tisíc. Jeho válečná výprava do Čech v r. 807 skončila naštěstí pro Čechy jeho porážkou u Canburgu (asi hradiště Kanina) podle franských kronik.

Současný stav popisuje autorka tak, že „po zániku bipolárně rozděleného světa se ocitli Evropané ve zcela nové situaci, která si vyžádala a stále vyžaduje nová řešení a opatření k odvrácení možných válečných konfliktů. Nemá je, jak ukázal osud Jugoslávie a jak ukazují současné boje na Ukrajině“. Nebyla snad EU přímo účastna nezákonné a zločinné agrese proti SFRJ? A není občanská válka na Ukrajině výsledkem hrubého vměšování právě EU a USA?

Prof. Kučerová píše: „Evropa po válečných pohromách potřebuje novou velkou světovou organizační ideu proti pouhému národnímu nebo teritoriálnímu uvědomění… Federalismus je nepochybně organizačním principem budoucnosti.“

V závěru pak tvrdí: „Uvědomělá znalost společných hodnot mezi Evropany umožní vytvářet evropskou integritu jako obecnější vrstvu nad identitou národní, která zůstává zachována.“ A v tomto duchu pokračuje o společné kultuře. Vyvstává otázka: jaké „společné hodnoty“? Dnešní hospodářský, sociální a mravní úpadek a marasmus? Pokud by Evropa skutečně potřebovala „novou, velkou, světovou organizační ideu“, EU to rozhodně nebude.

Celý článek vyznívá jako „óda na Evropskou unii“. Jaká je skutečnost? Evropská unie byla zřízena a je řízena nadnárodním velkokapitálem k prosazování jeho zločinných sobeckých zájmů. Je globálně imperiální integrací, nedemokraticky vedenou nikým nevolenými orgány. Neslouží občanům ani jejich národním státům, které trpí chudobou, vysokou nezaměstnaností a celkovou hospodářskou krizí, jíž EU není schopna řešit. Hospodářské a politické vedení získává v EU Německo, které na krizi vydělává, podobně jako nadnárodní bankovní kapitál.

V jediném voleném orgánu EU, Evropském parlamentu, má ze 750 poslanců celá ČR 20 poslanců. K vystoupení má každý poslanec celé 3 minuty. Může tento orgán vůbec něco změnit na protisociální a protinárodní politice EU, jak se nerealisticky domnívají někteří poslanci levice, která sdružuje v tomto parlamentu jen asi 40 poslanců?

Evropská unie neznamená žádný rozvoj Evropy, je jen novým protektorátem, ovládaným cizími, sociálním a národním právům občanů nepřátelskými zájmy. Zahraniční politika EU, úzce spjatá s pozůstatkem studené války NATO a podřízená o „nový světový řád“ usilujícími USA neslouží míru, naopak vyvolává válečné konflikty. Jakékoliv idealizování Evropské unie je nepravdivé a zavádějící.