FRANTIŠEK DOSTÁL

V čase mé školní docházky a studií jsme moc dobře věděli, že za nedostatečné vědomosti nás čeká do žákovské knížky vtělení „koule“, tj. nejvyšší známky, která však naopak pro učitele symbolizovala velice nízkou chuť se něčemu přiučit. Často však vysvětlení bývalo až moc prostinké. Bývaly totiž časy, kdy nebyl k sehnání knot do petrolejky…

Dodnes si pamatuji i křestní jméno učitele matematiky, který měl pro nás porozumění a tehdy jen pronesl: „Úkol napíšeš jindy a přihlas se, až se to naučíš!“Do některých příbytků mých spolužáků pod kopcem Bohdalec a ve Slatinách jsem totiž měl možnost nahlédnout a vstoupit. O to víc si dodnes považuji našich učitelů na měšťanské škole.

Dostavila se však také žhavá současnost a na dva tisíce českých učitelů se má v roce 2015 poroučet. Nemají totiž dostatečné vzdělání, ale většina dalších učitelů si ho už doplňuje. Došlo i na výjimky pro kantory starší pětapadesáti let a s dvacetiletou praxí. Těžko odhadnout, kdo z „nezbedných bakalářů“ popadne své roucho a poputuje kamsi do zastrčeného koutku země, odkud je šíleně daleko k nejbližšímu hypermarketu. Do soukromé školy poskytující třeba vyšší plat a mající i hlídané parkoviště je zase moc blízko. Za hranice je o to o pár kilometrů dál…

Před léty se říkávalo, že jsme národem Jana Amose Komenského. Toho za hranicemi znali jako učitele národů, i když to byl neskutečný snílek. Jeho mysl totiž opřádala myšlenka, že vzdělání, řekněme třeba i dostatečné, odstraní válečné střety. Jak známo, v některých zemích s často se měnícími hranicemi stejně pořád umírají lidé. Uříznutá hlava případné myšlenky ohledně dalšího vzdělávání vypustila do éteru. Ve jménu všelijakého náboženství se vtrhne do školní budovy a zavraždí se všechna děcka, co pobývala ve školních škamnách. Tihle nebožáci nedosáhli vůbec žádného vzdělání.

Nakonec vyslovuji dotěrnou otázku: jaké vzdělání měli lidé, co vraždili školní mládež? Jak půvabně se kdysi vyjímala „koule“ v žákovské knížce! Ta totiž vlastně ani neubližovala.