SERGEJ LEVICKIJ

„Chudinko! Praštila ses kladívkem či co?“

„???“

„Vždyť máš nehet celý černý!“

„Nehloupni, Sašo. – To je teď takový módní lak. Černý. Mimochodem, na manikúře jsem proseděla čtyři hodiny!

Koukni se mi na ostatní nehty – na každém je zvláštní obrázek – portrét! Mám tady celou sbírku portrétistů. Vidíš: Velázquez, Rembrandt, Repin, Levickij, Rokotov, Tropinin, Kiprenskij… Prohlížej si moje nehty a kulturně se povznášej. Jako kdybys byl v Moskvě v Treťjakovské galerii.“

„A to tedy ne! Na tvých nehtech nejsou vůbec zachycena díla malířů z hnutí peredvižniků.“

„Ale ano, Sašeňko! Peredvižniky mám na nehtech u nohou. Zejména se mi líbí Kramskoj – Měsíční noc, Vasněcov – Alenuška, Repin – Burlaci na Volze, a samozřejmě Ivanov – Zjevení Krista lidu. Akorát že na tenhle obraz se musely použít tři nehty najednou.“

Z ruštiny přeložila IVANA BLAHUTOVÁ