MILAN DUBSKÝ

Na dlužnících se nejlépe vydělává. Bývaly časy, kdy si občané ukládali uspořené a neutracené peníze do záložen. Tam byly zúročovány a uložená částka se zvětšovala. Záložny a další finanční ústavy s těmito penězi podnikaly. Oběma stranám to přinášelo užitek.

Dnešní banky již takové poslání neplní. Zpronevěřily se svému poslání. Neslouží střádalům a majitelům účtů. Neúročí vložené peníze občanů, vlastně ano, například záporným úrokem. Ale vesele s nimi podnikají a půjčují je jiným. Ovšem při vysokém úročení půjček. Obnosy na účtech se nezvyšují, právě naopak. Z vložených 100 Kč na začátku roku se na konci roku ve výpisu majitele účtu objeví ne 100 Kč, ale částka menší. Z nabídek půjček od bank jde až hlava kolem. Mohou se upůjčovat. Půjčování se změnilo v systém. Velká část společnosti i jednotlivci žijí na dluh. Stala se dluhovou společností. Spotřebovává dopředu, co bude muset v budoucnu splatit i s vysokými úroky. Vracíme se zpět. Místo chůze na dvou nohách začínáme chodit po čtyřech a stojíme na hlavě.

Proč jenom naříkat, že české firmy mají sídla v daňových rájích. Dělají to podnikatelé a firmy dalších stovek států. Udělejme vlastní opatření. Podnikáš v Česku, budeš platit daně v Česku. Jinak nedostaneš potřebná povolení, jako je registrace a další. Pokud i potom budeš mít sídlo v daňových rájích, zaplatíš příslušný stanovený poplatek, který půjde do státního rozpočtu. Vytváříš zisk v Česku, na našem území, českými ručičkami a mozky, využíváš všech potřebných náležitostí - infrastrukturu, energie, přírodu a další, tak za to zaplatíš. Je to tak prosté milý „Watsone“. Jen nenechat do toho mluvit určité skupině právníků.

Který právník poradil nebo poštval Peroutkovu vnučku proti Zemanovi? Jeden ze skupiny zvláštních klonů. Hlavním kalkulem ovšem byly, jakože nejčastěji jsou, prachy. Bude je platit vnučka pana Peroutky. Jeho důstojnost nepoškozuje president Zeman, ale ti, kteří předstírají, že chrání novináře Peroutku. Ten byl skvělým publicistou a psát uměl. Ale dokonalý po celý život nebyl, ani v chování, ani v názorech, jako není nikdo z lidí. A není tedy ani nekritizovatelný. A když někdo poukáže na něco v jeho textech, co neodpovídá obecnému a

správnému názoru a kritizuje zideologizovanou aureolu, tak se ozývají „spravedliví“ hrdinové a chtějí přesvědčit ostatní občany se „selským“ rozumem, že jenom oni, tito hrdinové, mají pravdu.