BOHUMILA SARNOVÁ

Za mých mladých let se chodilo jako ze škatulky. Dokonce i doma byla navlékána přes domácí oblečení slušivá zástěra nebo dokonce celé šatové oblečení. To aby se při domácích pracích člověk neumazal, nebo si neponičil oblečení. Nějaké povalování okolo stolu, nebo po křeslech a gaučích jen tak, nepřicházelo v úvahu. Natož neustálé čučení do notebooku, mobilu nebo tabletu. Na televizi se šlo dívat až ve večerních hodinách. Na zpravodajství a na program, který ohlásila hlasatelka či hlasatel. Řeknete, no jó, dřevní doby mediální techniky, starověk, kdy fungovaly pouze pevné telefonní linky. Ano, doba pokročila, jsme dál, jsme zase o chlup chytřejší, a dokonalejší. Ale!

Pamatuju ledacos. Tak třeba módu kalhot: trubkové, cigaretové, zvonové, mrkváče, upnuté, s pasem vysokým, pasovým, bokovým, kalhoty s nažehlenými puky i bez, s vytahanými koleny, se vzory pruhovanými, květovanými, puntíkovými, s rozparky, i s porůznu vlajícími tkalouny a jinými ozdobami.

Je pravda, že jsme, coby mladí, nově zakoupené rifle různě „upravovali“, aby byly in v té době. Někdo si v oblečených riflích vlezl do vany plné vody, aby dostaly správný tvar. Jiný je ve vodě odrbával pískem. To aby vypadaly jako obnošené a získaly správnou patinu. Že z toho naši rodiče šíleli, není třeba podotýkat.

Teď se dívám a sleduji trend riflí děrovaných. Ale ne jen tak nějak děrovaných. Jsou přímo orvané, okousané. Čím víc, tím líp. Tím víc jsou in. Jako by se chtěl jejich nositel či nositelka přiblížit nuzákům, kteří na pořádné gatě nemají finance.

Jenomže, ono je to všechno naruby v momentě, kdy se podíváte na propriety, které se k těm odrbaným kalhotám nosí. Body tílko za 350 Kč je pouhou popelkou ve srovnání s topem mušelínovým – jenom za 13 000 Kč. Stále mám dojem, že se jednalo o mylnou informaci v tisku, co se týká té ceny. I když celebrity jistě vynaloží i takovou sumičku a s vědomím – kdybych to neměla, tak budu nemožná – pořídí si i takovou maličkost. Podprsenka za 600 a boty za 800, tak o tom není třeba ani mluvit, to je přece pakatel.

Přehled zmiňovaných jeansů, které teď vládnou Hollywoodu, je skutečně dech beroucí. Co nohavice, to jiný počet děr a jinak umístněných. Při pohledu na ně mám dojem, že děr je víc než látky na celých riflích. Cenově jsou skutečně zajímavé. Od 1300 až po 300. V dřívějších dobách by v takových dodraných kalhotách nikdo neskládal ani uhlí.

A víte, co na to módní kritici a návrháři, tzv. módní policie? Podle nich oděv působí svěže, zábavně a jakoby obyčejně. No, to jsou věci! Pěst na oko. Módní kreace je na světě: odrbané kalhoty, čím odrbanější, tím lepší a k nim hodně drahé, luxusní doplňky. Pozlacené pásky, diamantíky vsazené do mobilů, do přezek u botiček, na samotná tílka a šaty. Výstřihy zvolené tak, aby co nejvíce vynikaly implantátové vnady, a to jak vpředu, tak i vzadu.

Tak jako je na hlavu posazená celá naše přítomnost, tak si vede i světová móda v oblékání. Tak jako se cení díry, uměle vytvořené v oděvu, tak pomaloučku vznikají díry v hlavách – lépe řečeno, díry ve vědomostech lidí. Spějeme k tomuto faktu zcela nezastřeně a vědomě. Čím? Přijímáním pravidelného oblbování, přijímáním lží, polopravd, opouštěním kulturnosti, etiky a zásad slušnosti. Trendem je fenomén neutuchající zábavy. A tak se to všechno pěkně daří kupit na jednu hromadu. Odrbanou módu, odrbané myšlení, odrbané způsoby, odrbané chování, odrbané vztahy. Jak to pěkně do sebe zapadá, jak všechno vzájemně souvisí – ve velkém celku i v maličkostech. Prostě se daří.

Ale čemu to vše do budoucna prospěje a kde lze tušit vrchol téhle nepěkné pyramidy? Víc než propastné díry ve svém chování mají i členové skupiny Ztohoven. Špatně a mylně chápou rozdíl mezi recesí a hulvátstvím, pohrdáním státností a primitivismem. Řadím k nim z poslední doby i „Konvičkáře“ a jejich muslimsko-islámský úlet na Staroměstském náměstí v Praze. Netřeba rozvádět, každý z vás si jistě udělal o těchto individuích z obou uvedených příkladů obrázek sám. Prostě – díry v mozkovně k pohledání.

Když je člověk mladý, když se teprve rozhlíží po světě, moc toho neví. I když si myslí opak a pro všechny starší má jenom pohrdavý úšklebek. Teprve až jednou dozraje, zjistí, jak moc se mýlil a jak rád by předal své rady těm nově příchozím – mladým. Stejný kolotoč, stejné zjištění, co svět světem stojí. Jak rád by pomáhal zalátat ty vzniklé díry. Móda už bude zase úplně jiná, možná i bez těch odrbaných kalhot.

Ale myšlenky se nedají odstranit, vyměnit, přešít, rozstříhat nebo vhodit do popelnice. S těmi musí člověk žít dál a navíjet je na nová poznání jako na špulku nekonečnou nit.

Začal opět nový školní rok. Začnou se látat a zacelovat díry i dosud zející mezery ve vědomostech těch nejmenších, i těch již školou protřelých studentů. A k těm jejich módním dírám na kalhotách buďme trochu shovívaví. Přece mládí bez odrbaných riflí, děravých triček a okopaných tenisek, to by ani nebylo ono! My dříve narození si také už nežehlíme puky na jeansech. Ale k orvaným dírám v nich, tak k tomu jsme ještě mnozí z nás nedospěli.

Důležité je, že je nemáme v hlavách a v myšlení, díky nabytým životním zkušenostem a vědomostem v běhu let.

Tak šťastný a úspěšný start do nového školního roku. A hodně sil, které k němu budeme všichni potřebovat – malí i ti dříve narození.

Z Vysočiny srdečně zdraví srdečně BOHUMILA SARNOVÁ