FRANTIŠEK DOSTÁL
Zajímavé zjištění, že? Za úbytek vody, ať již podzemní i té, na kterou dosud pohlížíme z nábřeží, může si člověk naprosto sám, i když si to určitě mnozí z nás nemyslí. Zelený mužík podle skal už by asi příliš netleskal a básník Knihu lesů vod a strání nesepsal. Naši moudří vladaři proto v roce 2016 zahájili boj se suchem. Zatím jen řečmi. Na samopaly dojde možná až později…
Pravda, v letním čase slunce ve městě rozpaluje betonové plochy a střechy, které během noci nikdo nedokáže ochladit. Planeta Země se otepluje, lidí přibývá a stejně tak jejich příbytků. Ty někdo musí vlastnit i poněkud větší. Člověk ale ze všeho nejvíc potřebuje pít. Život bez vody neukecá ani ten nejmocnější. Této tekutiny – na rozdíl od lidských bytostí – však trvale ubývá. Stejně tak ubývá lesů a miliony kubíků dřeva putují kamsi za hranice, na lidské hlavy dopadají všelijaké emise a obalují je skleníkové plyny. Již před časem do polí vtrhly meliorace, narovnaly se potůčky a některé z nich se dokonce vydláždily. Přibývá betonových ploch a kupodivu někdy i pár kilometrů dálnic, nad kterými zase některý most není zase k použití. Pole, včetně těch na Zlatém pruhu země české, nahrazují obrovské haly, v nichž lidé naleznou zaměstnání, jenže hned vedle nich na dalších betonových plochách parkují další auta a vodu k napití si člověk odebírá z automatů. Zatím.
Boj se suchem má být spojený se zřizováním dříve rušených mokřadů a remízek. A jak jsou na tom v jedné písni opěvované stráně? Někdy už na nich nepostačují ani ty hloupě přímo do svahu provedené cesty pro řvoucí čtyřkolky. To naši předkové budovali cesty po úbočí strání, aby při velkých deštích nedocházelo k sesuvům zeminy. Zajisté, že přesuny lidí vyžadují zřizování parkovišť a občerstvovacích podniků. Není tudíž překvapením, že všude přibývá svinstva.
Inu, svoboda jak se patří, ale voda stejně ubývá, a tak se mluví o další výstavbě přehrad. Možná dojde na slova jednoho hrdiny z humoristické knížky Zdeňka Jirotky, že se voda u pramene Vltavy bude dávat do sudů a vozit vlakem přímo do Hamburku. Díky přehradě by měl zmizet i kraj Oty Pavla na Berounce a ryby by šlo napříště potkat snad jen v konzervách z dovozu. Na Sázavě byl také přívoz, že pane Morávek?
Lidský život je spojený s existencí vody, a tak řeči o boji se suchem zní sice zajímavě, ale jen v místnostech, kde voda dosud teče z kohoutků. Znalostí o křišťálových studánkách, kam chodí laně pít, rovněž ubývá. Ty se navíc musí vyhýbat haldám komunálního odpadu uložených v lesích.
Vypadá to, že se možná dostaví i zimní čas, napadne sníh, který už nikdy tak dlouho nevydrží, a přitom davy lyžařů rostou. Proto je třeba stráně zase trochu odlesnit a zřídit další sjezdovky a lanovky. Mluví se o tom, že ve Špindlerově mlýnu tenhle nápad vyjde na miliardu korun. Zajisté bude potřebné zřídit další parkoviště někde poblíž.
Lidí prostě přibývá a mezi nimi i těch, co natahují své dlouhé ruce po penězích. Někdy je však mnohem potřebnější natáhnou ruku ke sklenici s vodou a zapít prášky.
Také se těšíte na slibované zdražení vody? Myslím, že i statisíce běženců v Evropě se potřebuje napít. Ostatně v Africe už cosi vědí o nedostatku vody.