JIŘÍ JÍROVEC

Upozornění pro MVČR: Následující text se opírá výhradně o informace ze solidních (západních) zdrojů. Jakákoli podobnost s názory (pro)ruských serverů je čistě náhodná.

Byla kdys zem s Hradem a podhradím. Vládcové se měnili a s nimi i jejich přízeň k alchymistům, kteří se pokoušeli vyrobit zlato a elixíry života.

Dávno, dávno tomu, kdy král rozumu jasného, školu pro vědce univerzální v podhradí založiti přikázal.

Následovníci jeho občas k alchymistům sestupovali, aby křivule na vlastní oči spatřili a řeč nesrozumitelnou, v níž se slovo „patlámo“ hojně vyskytovalo, přetrpěli.

Nebyli všichni učenci úspěšní, zejména ti, kteří zlato či elixír mládí slibovali. Chudoba dolehla a možná se i hlavy koulely.

Mnoho vody uplynulo v řece pod Hradem. Vládci se víc o truňk, děvky a války než o vědu začali zajímat a jen zřídka svolili, aby jim vědci slovy poníženými hold složili.

Postupem času byla zřízena pozice drába, který oddělil panovníka od plebsu. Vědcům bylo vysvětleno, že rozhazování měšců se zlaťáky bylo nesystémové. Mají si zřídit vlastního drába, který bude shromažďovat žádosti o grošíky a předávat je nahoru.

Skoro pohádkový trik: Ó jak ráda by vrchnost peníze dala, ale nemůže, ledaže vědec správně požádá. Kdo neuspěje, je to jeho vina.

Vědci tedy začali sestavovat supliky, ale brzo zjistili, že jim chybí čas na vědu. Odhadem jedna třetina jejich vědeckého života.

I stalo se, že do podhradí přijel jménem i řečí cizí vědec. Přesto mu bylo až moc dobře rozumět. Nositel ceny Nobelovy řekl zcela jasně, že systém suplik je „brzda, bez níž by se věda pohybovala dopředu rychleji. Je to jako když jedete autem a pořád šlapete na brzdu“.
(http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/216411058091126/)

Není známo, zda Erica Betziga, muže nejen pověsti znamenité, ale pocházejícího ze země, k níž po česku s úžasem vzhlížíme, přijal Hrad. Asi ne, protože nastalo ticho po pěšině.

Edward Albee je znám bonmotem: Kde se někdo ptá, tam nikdo neodpovídá a kde by někdo odpověděl, tam se nikdo neptá.

Jenže, kdo by se ptal? Drábove to nemají v popisu práce. Ti odjakživa plní rozkazy a ve vlastním zájmu se snaží nenarazit. A tak naše pohádka érou Bělobrádka a Drahoše dál pokračuje. Bohužel.