MARIE VESELÁ

Souznění

Všude, kde budeš,

bude má duše celá,

všude, kde budu,

budeš ty a má touha

co v sadě zahořela,

čas přeletěl jak oblak bílý,

koruny stromů,

obtížené plody

se k sobě

naklonily.

Tak málo dní

a přece

tolik bohatství,

co si s sebou nesu.

Píseň pro Statise

Vítr se opře

do bílých plachet,

koně na vlnách

zklidní svůj klus,

Eurydiku do podsvětí

odešel hledat

pěvec Orfeus.

Po pláži jdou

děti z Pirea,

drží se za ruce

a jdou Tvým písním vstříc,

i racek by se

za Tebou

vydal rád,

Tvá vinice

bude pro nás

navždy rudé víno

lisovat.

Na Zelném trhu

Vážená paní,

nač ty

slzy,

vy přece

nepláčete

nad cibulí,

okurky

a dýně

se tu povalují

líně,

bože, jak ty

hrozny sládnou

na jazyku,

je to síla zvyku

hned kousnout do

jablka,

voda u Parnasu

na holuby

vrká,

proto střemhlav

slétají se

k hodům

lásky.

České pohraničí 1938

V těch dnech

nebe mohlo být krásné

a čisté,

bez zármutku.

Vyhnáni ze svých chaloupek,

od zahrad a polí,

táhnou po prašných cestách,

matky drží děti

u prsou,

nesou je na zádech

a nejvíc všechny

nejvíc česká

duše bolí.

Jak žebráci buší

v noci na vrata,

mlčí hrůzou oněmělé

pramínky - voda zajatá,

ukradeny české zemi.

To byl krutý lup

Deutsche Reich

a tekla první česká krev.

Odevzdávejte dědictví paměti

o válce a míru,

i o tom,

že díky obětem

nezahynul český lev,

odevzdávejte dědictví

paměti,

pro syny, vnuky,

pro děti.

Noční déšť

Nenápadně přišel,

tak dlouho očekáván,

konejšivý,

z boží ruky,

šumí si jistě

i v naší zahradě,

smývá prach,

sbírá vůně

v čínských pivoňkách,

za naši lásku

tam hoří vytrvale

svícny juky.

Čas dušiček

Rajská zahrado,

ty český hřbitove,

plamínky lásky

hoří tu a budou hořet

i zítra,

květiny vydechují

láskyplný vzdech

mrtvých,

milovaných.

Stromy věnují

vděčně

své zlato

drahé matce,

zemi.

Je s námi smutek,

krása i láska,

to není halloween,

čas dušiček

je s námi,

ty to víš

a já to vím.