EVA FRANTINOVÁ

Možná jste si taky někdy vymýšleli tajné písmo i tajnou řeč, která nikoho nepřivede na stopu, řeč i písmo malých dětských zločinců, kteří zašantročili někam za kredenc dědovu pikslu s kávou, a on měl rozluštit kód vaší kuchyňské mapy…

Tajnou řeč uměla od dětství Květa, které jsme přezdívali herečka, jakési čingholungotongho… V hospůdce na konečné tramvaje v Braníku překládala naše básně i názvy sbírek. Potongovřelonengonagelo – poznáte Pootevřeného anděla? Krangohavrango – a Havrana? Nebo sbogotangandašatengneček – poznáte Sbohem a šáteček? Tak nějak to znělo. A tajné písmo? Ráj zločinců. Dočetla jsem se v jednom z čísel starého časopisu Po denní práci, že „čím více se některý druh lidí od společnosti odlučuje, čím méně chce, aby mu bylo rozuměno, tím bohatší má obrazové písmo značkové. To platí obzvláště pro společnost zvrhlých a darebáků. Jejich tajné písmo je právě tak bohaté na obrazy jako řeč jejich, a právě tak výrazné. Značky jejich písma nazývají se ‚cinky‘, což snad bude zkomolené latinské slovo ‚signum‘. Někdy značky ukazují na zaměstnání a povolání – hoblík znamená stolaře, šavle vojáka, péro zběhlého studenta. Jinou skupinu tvoří značky sdělovací, udávají třeba cestu, kterou druh šel, počet soudruhů. Taková znamení byla již r. 1540. Dnes dávají najevo, kde lze žebrati, snadně krásti, kde lze věci prodati“.

Hůl znamenala násilí. Znamení, na kterém byly nakresleny hodinky, znamenalo: „Byl jsem zatčen pro krádež kapesních hodinek!“ Otevřený nůž – násilí a vyhrožování. Boháč – obrázek cylindru a peněženky. Měsíc – noc. Horní Rakousy – ryba. Dolní Rakousy – voda. Tyroly – kráva. A co národnosti? Žid – šikmý pytel podomních obchodníků. Kotva – odvaha. Značka advokáta – dvě ruce vztahují proti soudci spis, aby ho pomátly. Soudce má na hlavě vždy bláznovskou čepici.

Značky mohou tvořit řetěz sdělení, úplný vteřinový román. Tak zločinec, který má na ruce znamení trubky s klikatou čarou, provozuje kostelní krádeže pomocí brkového pera natřeného lepem. Na značce vidíme ruku, pokladnici, brkové pero. Zločinec dále sděluje, že v blízkém kostele, znázorněném růžencem, nejsou peníze – peníze leží pod čarou, protože úřady, hůl s kloboukem, jsou na stráži.

Zdi ani ohrady se znameními tajného písma už neexistují. Byly by spolu s tajnou řečí jen pro legraci.