EVA FRANTINOVÁ
Osmého března večer jsem jako skoro každý den vystoupila z tramvaje č. 22 na stanici Jana Masaryka. Na stanici hned proti květinářství. Ve tmě večera se občas blýsklo bílým hedvábným papírem – to nesli někteří muži květiny. Můj pohled padl na vázu čerstvých rudých karafiátů, před kterou květinářka vystavila ceduli: „Dnes MDŽ – květina KSČ!“
Přišlo mi to vtipné a zalitovala jsem, že s sebou nemám fotoaparát.
Jakou květinu bych přisoudila ČSSD? Existuje slíbilka nebo falešná medonoska? Možná by seděl kosatec.
A co květina ANO? Maceška? Kala, co umí kalit vodu? Hořec? Jasně vítězí nějaká masožravá.
A co květina ODS? Korupčník popínavý? Zmijovec?
A co květina KDU-ČSL? Lilie!
A co Piráti? Mečíky…
A co květina na Hrad? Konvalinka, která cinká? Na Hrad by přece mnozí nechali zabalit jedině pivoňky! A mezi ně růže pro prezidenta – ale jedině ty slezové.