EVA FRANTINOVÁ

Osmého března večer jsem jako skoro každý den vystoupila z tramvaje č. 22 na stanici Jana Masaryka. Na stanici hned proti květinářství. Ve tmě večera se občas blýsklo bílým hedvábným papírem – to nesli někteří muži květiny. Můj pohled padl na vázu čerstvých rudých karafiátů, před kterou květinářka vystavila ceduli: „Dnes MDŽ – květina KSČ!“

Přišlo mi to vtipné a zalitovala jsem, že s sebou nemám fotoaparát.

Jakou květinu bych přisoudila ČSSD? Existuje slíbilka nebo falešná medonoska? Možná by seděl kosatec.

A co květina ANO? Maceška? Kala, co umí kalit vodu? Hořec? Jasně vítězí nějaká masožravá.

A co květina ODS? Korupčník popínavý? Zmijovec?

A co květina KDU-ČSL? Lilie!

A co Piráti? Mečíky…

A co květina na Hrad? Konvalinka, která cinká? Na Hrad by přece mnozí nechali zabalit jedině pivoňky! A mezi ně růže pro prezidenta – ale jedině ty slezové.