JAN RŮŽIČKA
Za trochu oleje šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
v hlavě jen zisk a v srdci hloupý ráj,
jak ten, co sází řepku a pak ji kosí.
Hladomor na dosah,
už z polí pouště dělaj,
pouště a olej.
Pak lesy vypálej a ženám skafy daj,
plač, naříkej a do té pouště volej.