KAREL SÝS
předseda Unie českých spisovatelů
Unie českých spisovatelů zveřejnila 16. června stanovisko proti chystanému barbarství v panteonu Národního muzea.
Pan ředitel Michal Lukeš se následně vyjádřil takto:
„Před týdnem jsme zveřejnili návrh přiblížit podobu pantheonu jeho původní myšlence a vrátit ho do podoby, jakou měl za první československé republiky. V té podobě ale nemohou být v pantheonu například busty Fráni Šrámka či Julia Fučíka. Otázka pantheonu se jako už několikrát stala více věcí politickou než odbornou. Busty Julia Fučíka ani Fráni Šrámka z pantheonu NM odstraněny býti nemohou. Celý týden jsme s napětím čekali, zda na tento historický chyták někdo v rámci bouřlivé diskuse upozorní. Nestalo se tak. Fučík, jehož busta byla do pantheonu umístěna v roce 1964, byl totiž spolu se Zdeňkem Nejedlým odstraněn už v roce 1991 a mám dojem, že od té doby je nikdo příliš nepostrádal. Básník a prozaik Fráňa Šrámek, na rozdíl třeba od Petra Bezruče, v pantheonu nikdy nebyl.“
Takže je to ještě horší, než jsme předpokládali. Fučík byl už odstraněn, spolu se Zdeňkem Nejedlým. Jako by si pan ředitel pochvaloval, že byli popraveni již dříve.
Císař pán s císařovnou (škoda, že busta nemůže předvést její vosí pas!) se do panteonu na rozdíl od anarchisty Šrámka (neplést s lidoveckým ministrem Šrámkem!) určitě vejdou, jen se dosud neví, jestli má stát vedle Masaryka, nebo vedle Háchy. Předpokládáme totiž, že v rámci šetření se přikročí k instalaci „jako“ za druhé republiky nebo ještě lépe za Protektorátu Böhmen und Mähren. V tom případě bych za svou osobu navrhoval umístit Beneše mezi K. H. Franka a Reinharda Heydricha.
Pan ředitel věří, že je žertéř. Vtipkování se snese, ba je to vítáno, v šantánech. V jiných oborech se tomu říká lhaní. Příště může třeba zažertovat, že Národní muzeum vyhořelo a vyzvat lid, aby uspořádal sbírku.
Nejpozoruhodnější však jsou tato jeho slova:
„Proti údajnému odstranění Fučíkovy busty protestovalo třeba České mírové hnutí, které se označuje za antiimperialistickou organizaci a nesouhlasí třeba s účastí Česka v NATO, nebo Unie českých spisovatelů sdružující především levicové spisovatele, kritiky a výtvarné umělce.“
Levicoví spisovatelé tedy kádrovým sítem pana ředitele neprojdou. Levicovost – ve státě dosud formálně demokratickém – překáží nejen v panteonu, ale i na ministerstvech, úřadech a kulturních institucích všeho druhu, Národní muzeum nevyjímaje. A je i záminkou k veřejné dehonestaci.
Naštěstí pro něj pan ředitel s účastí v NATO souhlasí a my mu ze srdce přejeme, aby v případném vojenském konfliktu, jichž je ostatně ve světě dostatek, směl zaujmout palpost hned v prvním šiku.
Mám dojem hraničící s jistotou, že ho nikdo příliš postrádat nebude.