EVA FRANTINOVÁ

Příznaky

Člověk je celkově schvácený, původně vzorné držení těla se mění ve skoliózu, při chůzi městem těká z místa na místo jako by něco hledal (ne tak na venkově), koulení očima před knihkupectvími, jakmile přestoupí jejich práh zvýšený tep, někdy i mírná horečka, zánět sedacích nervů (za to mohou spodní regály knihkupectví a zejména antikvariátů), kýchání a alergie (zde působí zejména prach z antikvariátních knih), úbytek na váze (přebíhání z jednoho krámu do druhého, dřepy), čtenářský loket pravoruký i levoruký (vzniká při denním obracení stránek), strach z prázdných prostor v bytě (neexistují, byt je zastavěný knihami, stěny polepené citáty, na stěnách visí portréty známých i méně známých autorů, pokud byt sdílejí milenci nemohou k sobě a láska hyne…), často dominuje snaha kupovat si oblečení s velkými kapsami, tzv. kapsáče – velikost formátů knih poezie, ale i snaha měnit byt menší za větší, pokud to finanční situace dovoluje chatu za dům atp.

Příčiny vzniku nemoci

Genetické

Dědeček měl čtenářský průkaz plný razítek. V mládí psal básničky a potloukal se po redakcích. Jednou viděl na besedě Nezvala. Podepsal se mu do knížky. Babička pracovala v knihkupectví. Záviděla dědečkovi podpis.

Získané

Aby dítě dalo poko,j koupila se mu vždy jen a jen knížka. K narozeninám dort ve tvaru knihy. K obědu písmenková polévka.

Neznámé

Většinou v dospívání po přečtení nějaké knížky poezie…?

Léčba

Koupě televize – tam, kde dosud kvůli knihám přístroj není.

Koupě mobilu.

Denně koukání do blba – na skutečného a nefalšovaného blba nebo do zdi.

Z bytu vyklidíme knihy i knihovny.

Pacienta posíláme dál cvičně do knihkupectví a antikvariátů – aniž by měl u sebe sebemenší hotovost. Ze začátku se vrací s pláčem, ale nepolevíme. Abychom mu ulevili, ukážeme mu vkladní knížku – vkladu přibývá, když za každý týden několik stovek ušetříme – za knihy.

Seznámíme pacienta s obrovskou rodinou antičtenářů, většinou dětí. Učí ho hry. Superhry. Mohou se zkusit i lázně – na odlehlém místě, se spoustou dobrého jídla včetně studených mís i koupelí, a v přírodě. Zde z knihomola vychováme chodce (pomocná metoda při lázeňské chůzi v rose – skandování slov „ne-čtu – už nečtu, hurá já nečtu“)… Zde se bude postižený dívat na seriály ve dne v noci. Zde se „rozbaví“ při tanečních večírcích. Zde mu poslední den pustíme ze záznamu šustění stránek knihy a on se už za tím deštěm neotočí, zamíří do nového života. Zmizí z něj nadobro Nezval, Závada, Holan, Babel, Verne, nakonec současná poezie…

Recidiva

V těžších případech velmi častá. Bože, děkuji za ni!