JIŘÍ JÍROVEC

Po ostudně dlouhé rekonstrukci se vila na Kampě otevřela veřejnosti.

Vstupujete do ní s očekáváním, že na vás dýchne něco z té atmosféry, kdy byla místem, kde se na Štědrý den dopoledne scházeli jen muži, a Werich odpověděl na Formanovu otázku, proč tam tedy jsou Zázvorková s Adamovou: „Formane, to nejsou ženský, to jsou kamarádi!“

Místo toho procházíte kolem stěn ověšených fotografiemi bez popisků. No jistě, Voskovce a Wericha na nich poznáte, ale tu a tam na nich jsou s někým jiným. Zeptáte se dozoru, ale ten nic neví.

Celý prostor se skládá z malých místností, které nemohly být vhodné k obývání. Možná vznikly uměle, díky představě architektů, že takové členění lépe vyhoví potřebám muzea.

Mezi fotografiemi začnete hledat příběhy. Žádné tam bohužel nejsou, zjevně se nedostaly do scénáře.

Připomeňme si některé z těch možných:

Osvobozené divadlo (OD) bylo neuvěřitelným, desetiletým uměleckým i obchodním úspěchem tří mladých mužů. Když emigrovali, bylo jim pouhých 33 let.

Přešlo od bezpředmětného humoru k sociálně laděnému a protifašistickému divadlu.

Pro dnešní režim to je těžko stravitelné. Nehodí se připomínat střílení do stávkujících dělníků a již vůbec ne, že značná část prvorepublikové inteligence byla levicově orientovaná a že mezi přáteli OD byli komunisté Julius Fučík a Adolf Hoffmeister.

S posledně jmenovaným je spojena takměř neuvěřitelná historka: Zdena Werichová napsala Eleonor Rooseveltové, manželce tehdejšího amerického presidenta, že jejich kamarád je vězněn ve Francii a hrozí mu vydání Němcům. Žádá ji tedy o pomoc při jeho záchraně. A neuvěřitelné se stalo skutkem: Hoffmeister se na její zákrok nakonec do USA dostal a nějakou dobu žil s V+W v jednom domě.

Osobnosti, s nimiž se V+W stýkali, jsou zcela opomenuty. Vynecháni jsou herci i ostatní umělci.

Kde jsou příběhy z osobního života V+W? Kde je dcera Jana a vnučka Fanča? Zdenu Werichovou zahlédnete, ale musíte vědět, že to je ona. Nejsou tam Voskovcovy manželky a ani jeho dvě adoptované dcery.

Když nic jiného, ve Werichově vile by měl být nápis „Proč zrovna já!“ To je povzdech Werichovy vnučky Fanči, když jí její opatrovnice Dana Paková sdělila, že zemřel Jiří Voskovec. Zval ji do USA poté, co během roku zemřela Zdena, Jan i její matka Jana. Tím se završila antická tragedie, jak tento sled událostí nazvala Jaroslava Adamová.

Bohužel odcházíte s pocitem, že současná expozice je toliko přípravou na odsunutí OD do zapomenutí. Stačí sejmout fotografie a nahradit je jinými.