TOM HRUBÝ

 Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (VMO) právě probíhá výstava akademického malíře Aljo Berana (1907–1990) jako vzpomínka k 110. výročí jeho narození. Výstava není svým rozsahem velká, nezahrnuje celou retrospektivu, ale soustřeďuje se na malbu olomouckých motivů a jeho vlastní bilanci z r. 1967, kterou představuje soubor obrazů s názvem Z mého života.

Právě cyklus Z mého života dal název celé této výstavě a stal se její nosnou částí. V roce 1967, kdy bylo autorovi 60 let, se rozhodl ohlédnout se zpět a pro něj typickým způsobem vytvořit záznam svého života. Čtyři rozměrná plátna jsou dokumentem 20. století; zachycují život mladého a toužícího umělce (Meditace, Sny a touhy), zobrazují rány osudu (Temno – Protektorát), touhu po cestování a dálkách (Toulky a hledání). Za tento cyklus obrazů (původně jich cyklus obsahoval šest) byl v roce 1967 odměněn Cenou města Olomouce. Olomoucké motivy zastupují plátna s typicky beranovským rukopisem. Zvláště potom rozměrné plátno s názvem Májová veselice (v rodině umělce důvěrně nazýváno Kolotoč) je v závěru expozice odměnou divákovi za jeho pozornost, neboť tento obraz bezděčně vzbuzuje na tváři pozorovatele úsměv a v myšlenkách jej vrací zpět do dětství.

Ucelený soubor dalších významných olomouckých motivů – barokních kašen – je opět oblíbeným Beranovým tématem. Zpracoval jej za svůj život několikrát, např. grafickou technikou suché jehly, kde si mohl dovolit pečlivě zobrazit každý detail. Naopak tyto obrazy pocházející ze závěrečného tvůrčího období jsou velmi expresivně laděné, převládá v nich temná modř a motiv je zpracováván jen náznakově, nicméně divák není ochuzen a je mu zcela jasné, že síla těchto obrazů nespočívá v detailu.

Vnímavý divák si před odchodem z výstavy uvědomí ještě jeden fakt – že autor miloval modrou barvu ve všech jejích odstínech…

A divák znalý Beranova díla nebude překvapen, neboť si jistě vzpomene na Beranův oblíbený motiv z tvorby 30. let, který nese název Kompozice v modrém, a obrazy s tímto názvem existují v několika variantách.

Výstava je doplněna skicami, fotografiemi a jinými dokumenty v několika vitrínách. Návrhy hodnostářských insignií Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) odkazují k Beranově dlouholeté práci pro Univerzitu, kde spolu s prvním poválečným rektorem J. L. Fišerem v r. 1947 začali psát její novodobou historii. Autorům výstavy (rodina A.B., VMO a UPOL) se podařilo na malé ploše zachytit malířovu výpověď své doby a umístěním v prostorách před expozici UPOL propojit dílo AB s jeho „domovskou scénou“.

Díky vstřícnosti VMO bude výstava pokračovat až do konce roku 2017.

Autor je kurátor výstavy