IVO FENCL

To vám je úplně jiné, než co jste kdy viděli. Obrázky jsou světy i kouzly a vernisáž se konala 7. září. V kavárničce plzeňského Muzea loutek, z Náměstí Republiky tam vstupte. A kavárna má dvě místnůstky a je doupátkem v nitru bloku. Je vzadu, až dole, u pat nově nahozených činžáků, a je 1000x útulnějším azylem až do konce letoška, anžto spisovatel a malíř J. L. Jícha tu zavěsil šestnáct obrázků. A koukáme a princezna se češe, bába cvičí na kruzích, skřítek se poměřuje s hlemýžděm a mladík s vroucím srdcem shlíží se starodávné střechy na dívku, která je ve starým, krásným okýnku. A není to láska za peníze a dáma má taky srdce.

Jícha ale namaloval i zeměkouli a na ní děti (i když vedle polehává i nějaký ten dolar). A ožívá Jíchovi také vojákova milá ve sklínce i vodník i strašný pirát Emirát i král a rytíř, jenž má na dlani něco – a neřeknu co. Pak je tu ještě jedna princeznička. Má černou kočku – a Jícha zde štěstí v rámech vystavuje od 1. srpna a pod těmi obrazy smíte pít. Otevřeno bývá 10.00-18.00 a co víc, sem smíte z náměstí i bez lístků do muzea.

Jenže vy je stejně koupíte, nevydrželi byste. Litovat nebudete. Mezi šikmé střechy a lomenice vyjíždí tu k nebi skleněný výtah z onoho dvorku a pod obláčky je divadýlko pro živé herce a okolo celé patro plné obřích loutek. Šly do důchodu z místní Alfy a je mi zde fajn.

Nižší patro je věnováno Skupovi. Spejblu a „Hurvajzovi“. Spatříte ale i další loutky pana Noska. V pohybu. Promenují elektronickým divadélkem a vedle marionet „z Arábie“ dojde na Švejka, Katze a spol. Loutky vznikly brzy po prvním vydání Osudů. A na každém poschodí průvodkyně a v přízemí ještě divadýlko č. 3. Z něj pár kroků přes ten dvorek a jste znovu v kavárně plné pana Jíchy. Ne, pěknější místo pro půlroční výstavu ani vybrat nemohl.