IVAN FONTANA
Mluvící řeky
Řeky mluví peřejemi a splavy
Taková Mumlava nebo Cidlina
kolik toho napovídají
v meandrech naříkají balvany
Vltava pod oblouky pražských mostů
zpívá Smetanův hymnus
provázená strunami královské citery
sladkou harfou a lyrou pragensis
Vodáci učí se podle vodního slabikáře
U Pradubic Labe na jezu tluče na bubínek
jakoby mělo strach z války
Zcela se ztiší na celnici pod Děčínem
Námořní uzly
Námořní uzly spolu drží basu
Rackům a kormoránům připomínají souš
Rychlostí dvou uzlů za hodinu
loď proplouvá hlemýždím tempem
nažehlený rovník
Vypůčil jsem si otázku
Vypůjčil jsem si otázku
„Být či nebýt“
Visím na drátku v síti
měděných rovnoběžek a poledníků
Držím se stébel doutnajících trav
Vítr šlehá prutem po tváři
Slunce spaluje krev
čas popravuje duši
Síťka na sny
Síťka na sny
proč je lovit jako lvy
v tundře v džungli
všude kde se to jen smí
Ostrovní král
Ostrovní král Hermes
nechal obehnat celý ostrov
plotem kolem dokola
i s korálovým útesem
Žádný obojživelník
nemůže z moře vystoupit
na ostrovní půdu a obráceně
Žádný bojovník
nemůže sejít na dno moře
Žádný námořník
nemůže zakotvit koráb v přístavu
a vzdát hold ostrovnímu králi
GPS
GPSka udává polohu lodi
plus mínus jeden mladý delfín
v Sargasovém moři
Láhev točí nad hlavou
ruletou kompasu
Sextant, první důstojník
i kapitán lodi jsou pensionováni
Na zeleném pruhu
Na zeleném pruhu
mezi asfaltovanými dráhami
Kvete jetel inkarnát
světe div se jak je odolný
Petřín
Karel Hynek Mácha
ten nestárnoucí český bard a básník
ten první opravdový turista
je omámen květy šeříku Petřína
Je Máj je lásky čas
kvetoucí v každém údolí
na každém svatém kopečku
ty můj milý Holečku
Dopis s pečetí
Vosk živitel všech svící
kápne božskou jen když je horký
Pečeť na každém doručeném dopise
je krůpějí krve
Svíce se ohne jen když dohoří
Poslal mi můj Milý
dopis s modrou pečetí
že mi prý už nevěří
Svíce se kácí jako ozářený strom
k severu padá poznamenaný
černým knotem
doprovází ho hrom
Nepřečtených zpráv je víc než dost
Nevyžádané házím do koše mažu spamy
Na kopci doručených zpráv
stavím rozhlednu daleko do kraje
To, co nejde otevřít jakoby nebylo
V Libosadě
Zelené lípy ve čtyřřadu
Vysazené na povel
vévody z Valdštejna
Vánek preluduje na zobcovou flétnu
v korunách staré aleje
Jak dávno dávno je tomu
co byly lípy školkou
Kolik kočárů a spřežení zde pod klenbou
vznešeného chrámu projíždělo
Oblaka včel lipové květy opylují
Pihy
Pihy rozeseté po tvém těle
jsou pevné body mého vesmíru
Jsou sladké jako pistácie
na strmé cestě k Pistoiji
Slaměný klobouk
Tvůj slaměný klobouk
s krempou a lístečky s ovocem
je svatozáří tvé hlavy
stínítkem malovaným renesančním
malířem Sebastiánem del Piombo
Rozchod
Za každým rozchodem
stojí vždy osobní tragedie
Když odcházíš princezno neslyším
klapot tvých střevíčků
necítím pevnou zem
ani zvlnění zpěněného moře
Neslyším žádná slova
nedáváš mi nejmenší naději
Průzkum trhu
Polibky měkce přistávají každou vteřinu
na planetě tvého těla
Dva mimozemšťané opouštějí
kabinku z míšeňského porcelánu
a srovnávají si čas
Nedělní rána
Proč jsou nedělní rána
tak krystalicky čistá?
Mohu jít k přijímání
Mohu vyplout na moře
Mohu klidně létat ó Bože
Mohu snít o čisté obloze
Věže kostelů jsou štíhlé
jako mramorové sloupy na Kampě
Jediný kostel v Čechách i na Moravě
nebyl zatím odpálen
ten mostecký byl přestěhován
za těžní limity
Prudký vítr
Prudký vítr uklízí drobečky na stole
V uličce mete podzimní listí
opírá se o tebe jako o zlaté tele
Holka pihovatá
Piha je koflík horké kávy
Piha je knoflík od kabátu
Piha je holka pro všechno
Piha je zatmněný měsíc v úplňku
Je součástí tvých doplňků
Piha je kladenský doutník
Les komínů se roste do nebe
Piha pihu stíhá v cedníku
po tetě
Piha je pytel máku
piha je mág a černokněžník
Piha je africký kokos
Hlava černá dokola ostříhaná
Piha je tečka za básní