MILAN BLAHYNKA

Zatím poslední sbírka Lydie Romanské svým pojmenováním slibuje PRÁZDNINY S HENRIM (Pavel Mervart, Červený Kostelec 2017, kupodivu mimo jeho parádní Edici současné české poezie stejně jako i autorčina minulá sbírka).

PAVOL JANÍK

V šokujúcej knihe Utajená zákulisí (vydavateľstvo Petrklíč, Praha 2009) český autor Miroslav Polreich zúročil svoje dlhoročné profesionálne skúsenosti a nevšedné analytické schopnosti. Medzičasom dielo vyšlo v aktualizovanej a dokumentačne doplnenej podobe pod názvom ŠPIONI V DIPLOMACII a s podtitulom Česká stopa při řešení krizových situací v mezinárodní politice (Nakladatelství Brána, Praha 2016).

EVA FRANTINOVÁ

Už kdysi mne zaujalo jméno – jméno, v kterém to trochu drncalo, jméno, které se někdy kolem roku 1975 proplétalo kolem redakcí. Redakce většinou poctivě odpovídaly na dopisy začátečníků i ostřílených a ani jinak příliš nestahovaly závory před nově příchozími autory. Ani před milovníky poezie největšího kalibru, kalibru, jakým byl – a stále je – Oldřich Antonín Hostaša.

IVAN VOTAVA

Tak jsem se nedávno někde dočetl, že v Londýně, ale možná to bylo v Berlíně nebo New Yorku, ucpala kanalizaci mnohatunová hrouda tuku. Abychom nezůstali za svými vzory pozadu, tak se s malým zpožděním, leč obvyklým způsobem, objevilo totéž v našich největších, nejlepších a nejdůvěryhodnějších, čti mainstreamových médiích. Nejenže v naší kanalizaci našli to samé, ale navíc to bylo ještě obohacené o beton. Jsme prostě lepší.

MIROSLAV GROSSMANN

Ne každá hora má i svůj vydatný nápoj pro zahřátí těla i duše, avšak největší moravská hora Praděd se jím pyšní. A lázně v jeho dohledu jsou také výjimečné, jejich proslulost dosáhla i břehů Čínského moře, netřeba jim tedy reklamy, a proto dále jen prostě lázně.

JAROSLAV HOLOUBEK

Jednou mi položila redaktorka nějakého ženského časopisu otázku: „Co pro vás znamenají ženy?“ Novinářka nebyla ani půvabná, ani přitažlivá, takže jsem v první chvíli ani nechtěl odpovědět. Řekl jsem jí, že jsem na tohle téma napsal už stovky básní a fejetonů a že ženy pro mě vlastně znamenají všechno.

PAVOL JANÍK

Vraví sa, že cudzie slová by sme mali používať, ako keby sme im rozumeli. Nebudem sa opakovať príkladom prídavného mena LUKRATÍVNY (rozumej VÝNOSNÝ), ktoré už dlhšie obdobie zamoruje náš priestor súkromnej i verejnej komunikácie v nesprávnom význame ATRAKTÍVNY (rozumej PRÍŤAŽLIVÝ), PRESTÍŹNY (rozumej SPOLOČENSKY DÔLEŽITÝ) či LUXUSNÝ (rozumej PREPYCHOVÝ). Ak niekto inzeruje LUKRATÍVNY byt v LUKRATÍVNEJ lokalite, zrejme ani nevie, že ponúka nevestinec vo vykričanej štvrti.

JOSEF ONDROUCH

Píšeme si

JAROSLAV KOJZAR

Pátrání bylo stále neúplné. Alena Mikšová, novinářka v důchodu, se rozhodla, poté co opustila své poslední zaměstnání v tiskovém úseku jednoho ministerstva, „rozklíčovat“, jak to vlastně bylo s její matkou. Věděla na počátku jen to, že počátkem okupace byli oba rodiče zatčeni, otec v době heydrichiády popraven, matka po výsleších odvezena do Ravensbrücku. Později se dozvěděla, že odešla odsud s „malým“ předtransportem, „transportem smrti“, z něhož se nikdo domů nevrátil.

STANISLAV ZEMAN

Adventní

Adventní věnec na dveřích

zamknutých na sto západů

Za nimi smích a hodokvas

ráj kulinářských nápadů

MIROSLAV JOSEF TOMŠŮ

Strach z neznámého

V temné místnosti,

pod dveřmi

světla svítí,

protínají.

EVA FRANTINOVÁ

Kdysi jsem si na Dobříši povídala se západočeskou básnířkou Jaroslavou Málkovou. Místo Jan zpívala Ján, místo prapor prápor, místo osel vosel, místo pivo pívo, místo vnouče mňouče, místo srdce srce, místo kampak jdeš kampa dééš…

OLDŘICH A. HOSTAŠA

Vítr hraje country na struny duhy,

plačtivá oblaka někam plynou.

EVA BRIXI

Anděl mezi moje vrásky

Jsou dny

Které minu

Jsou jiné