S Romanem Blaškem hovořil Ivan Černý

Jak projekt vznikl?

Nevím přesně, jak se tento projekt zrodil, ale co vím, že nejslavnější knihkupec v Praze pořádal každým rokem velkolepou akci, kde sezval všechny jeho známé osobnosti z kulturní společnosti a hlavním účelem byla jejich propagace formou autogramiády, protože řada z nich není až tak známá. Těch akcí bylo několik ročníků a Vráťa přišel s myšlenkou propagovat osobnosti prostřednictví jejich potomků. Myslím, že v dnešní pseudkulturní době je to velmi ušlechtilá myšlenka.

Ebr se nechal inspirovat svého času populárním televizním seriálem Potomci slavných či Vnuci slavných (už se přesně nepamatuji)?

Ano, ale zároveň si myslím, že to opravdu dozrálo spontánně tak, jak jsem již uvedl. Ono totiž je to organizačně náročné a dát dohromady cca 150 potomků slavných osobností není organizačně jednoduché. Jenom je všechny oslovit je výkon. Když máte prakticky nulový rozpočet, tak to fakt není sranda. Ale jak vidíš, jde to.

Jak jsi se k tomu dostal ty? Ebr si tě vybral a oslovil, znáte se spolu dlouho, či co?

Ano, já byl Vráťou Ebrem osloven. S tím, že jsem prakticky měl kusé informace, jak to bude probíhat a tedy jak se k fotografování postavím. Jestli postupně budu fotit stylizovaný portrét, nebo reportážní. Nakonec jsem nemusel přemýšlet, jelikož zájem veřejnosti byl tak velký, že se nedalo fotit jinak než reportážní portrét.

Jak dlouho jsi na tom pracoval a kolik lidí celkem jsi nakonec nafotil?

Co se týká vlastního fotografování, akce byla celodenní a po třech hodinách člověk zákonitě ztrácí koncentraci a chodí dokola a už neví, co a koho fotografuje. Nějak jsem to zvládl a je z toho asi 50 portrétů a ještě mám nějaké nezpracované. Samozřejmě čas na zpracování a popisky, to je taky samostatná a časově náročná kapitola

Každé osobě je věnována jedna portrétní fotka?

Ano, při tom množství se to jinak nedá. Jasně že mám nafoceno více záběrů, ale každý potomek slavné osobnosti má jeden.

U každé fotky bude popisek s životopisem fotografovaného či s informací o jeho příbuzenském vztahu?

Ano, jak jsem se zmínil. S Vráťou jsme prožili hodiny u sklenky červeného Tramínu, při určování jmen a generací a podobně.

Výstava bude putovní? A vznikne z ní kniha?

Výstava bude putovní, byla už vystavena ve Velkých Přílepech, Ledčicích a v současnosti je vystavena v Praze ve výstavních prostorách Futury a.s. Co se týká knihy, asi by to bylo zajímavé, ale to by se musel najít nakladatel, který do toho projektu půjde.

Obchodní partner Karel Neumann (Šlechta) - to je také novinář, člen syndikátu a bývalý zástupce nadnárodní společnosti Agfa Gevrt v ČSSR a dnes vlastní dům u Anděla?

Ano, Karel je můj letitý kamarád, v mnohém si rozumíme a je také fotograf. Sám přišel s nabídkou pomoci dobré věci a ještě jsme ani nestihli probrat to, že Karel Neumann je potomek slavného pana Josefa Šlechty, který vynalezl první kovovou zvukovou kameru v Československu a spousty dalších patentů.

Kdo z fotografovaných tě zaujal nejvíce a proč?

To se nedá tak říci. Obecně mě přitahují osobnosti, co něco samy umí, ať už jsou známé nebo ne. To je totiž velmi relativní. Pak mám rád osobnosti s rozumnou dávkou pokory v sobě. No a v neposlední řadě osobnosti, které přinesly, nebo dokonce obětovaly něco společnosti a jejímu rozvoji. Takže, co se týká potomků, na nich je, aby se na jejich předky nezapomnělo. A z osobností? Největší Čech všech dob podle mne byl Jan Amos Komenský, neboť posunul společnost, evropskou vzdělanost a kulturu tak výrazně, že většina společnosti si to nikdy neuvědomí ani teď, ani za sto let. Je to jedna z největších světových osobností všech dob. Vždycky se mi vybaví Muchova Epopej, kde je zobrazen na břehu moře v křesle a jeho postava se prolíná se zemí, mořem a obzorem. To jsou tak silné a pravdivé symbolismy, že mi vždy jde mráz po mých křehkých zádech. Navíc jsem prožil mladá léta v Přerově, kde Jan Amos Komenský dlouho působil. Ale například i potomek Josefa Lady a tak dále.

Závěrem, co ti práce na výstavě dala, popř. vzala?

Jednak mi vzala spoustu času a ten je pro mne velmi cenný. Na druhé straně jsem nakonec opravdu moc rád, že Vráťa Ebr do tohoto projektu zapřáhl, protože můžu přispět naší společnosti troškou do společensko-kulturního mlýna. A to vskutku hřeje a je to správná věc.