JOSEF ONDROUCH

Zatímco televizní seriál Ano, Masaryk Zdeňka Mahlera z roku 1997 už zřejmě z programu ČT při slavném výročí zmizel a byl pochován i se svým skvělým tvůrcem, věrna tradici zopakovala ta naše „veřejnoprávní“ a jen podle názvu česká ČT lživé dílo svého oblíbence Jiřího Pernese. Opakovaně museli diváci protrpět oslavné ódy na poslední dva Habsburky: dva monarchy jen údajně a s donucením proti vůli Čechů na českém trůnu. Ale v pojetí ČT ve zcela zásadním konfliktu se štváči proti míru Tomáši G. Masarykovi a neméně podle ČT a Zitě odpornému Edvardu Benešovi. Tak jsme to opakovaně mohli slyšet autenticky opět z úst pro ČT nesmrtelné Zity Habsburské. Je pozoruhodné, jak si ČT svého autora, politicky neúspěšného moravského nacionalistu Pernese vyhozeného dokonce i z ÚSTR (Ústavu pro studium totalitních režimů), jinak eldoráda rychlokvašených historiků, hýčká. Zdá se, že je v ČT odborníkem skoro na všechno. Ale kdyby to byli jen Pernes a tahle ČT, kterou si musíme jako hada hýčkat miliardami z našich kapes na svém těle. Zdá se, že to nebude ani náhodné ani ojedinělé.

Znehodnocení Masaryka, o Benešovi nemluvě, prolínalo pojetím 100. výročí zrození Masarykova a Benešova díla Československa většinou médií, publikací a knih. Kromě řady faulů v tomto směru podařil se jeden přímo do nebe volající gól; a to nejen ČT, která ho jen opatrně zpravodajsky, ale s neskrývaným zadostiučiněním zaznamenala. Znovuotevřené, slavnostně a za naše miliardy renovované Národní muzeum zařadilo do národního panteonu Franze Josefa I!

Kde se bere ta neuvěřitelná drzost, že válečný zločinec, militarista, který zahájil Velkou válku napadením bratrského Srbska, zatáhl celý svět do vražedného běsnění a který mimo jiné nepodepsal rozsudky smrti nad Aloisem Rašínem, Karlem Kramářem jen proto, že už umíraje ležel v kómatu, je vystaven vedle TGM, kterého by pochopové Habsburků zastřelili, kdyby se jim dostal do rukou, jako arcinepřítele bez soudu; tak jak to činili právě v závěru absolutní moci Franze Josefa s tisíci naších pradědů, pokud se v bojích jako legionáři dostali do německého či rakousko-uherského zajetí.

Zůstane tato nestydatost z panteonu Národního muzea urážející nejen Masaryka, ale každého občana Česka, z něhož se nepodařilo vymýtit alespoň ždibek vlastenectví, bez povšimnutí, bez nápravy a potrestání zodpovědných? Vládne kultuře ještě stále fráterník Herman a jeho četná kamarila, která se stačila rozlézt jako infekce po celém Česku? Konečně i u nás v Mariánských Lázních znesvěcuje náměstí v samotném středu města Franz Josef vyhotoven z bronzu a jak jinak než v uniformě, podobně urážlivě ve společnosti anglického krále. Edward VII. se při půldenní zastávce Habsburka u nás v lázních s Franzem Josefem zcela formálně setkal. Ale svůj nesouhlas a to zcela zásadní s Habsburkem jednoznačně projevoval Edward svojí činností, která díky Edwardovi vedla právě z Mariánských Lázní k utvoření Dohody, jež zachránila svět před militarismem a diktaturou teokratické moci zločinců, jež smetla v osobách Viléma II. a Franze Josefa právě Velká válka, kterou vyvolali a která je navždy zbavila samozvané, prý bohem dané moci.

Velký podíl v tomto boji na život a na smrt představuje náš český, a jak se aktuálně potvrdilo i slovenský T. G. Masaryk. Znesvěcení jeho památky a našeho vlastenectví je neuvěřitelnou drzostí, která by neměla zůstat bez ohlasu. Franz Josef do našeho národního panteonu nepatří! Herman, jeho „političtí pohrobci“ a konstruktéři pokřivené paměti národa nechť si vytvoří svůj panteon, ale za své peníze a pro své příznivce, pokud se nějací najdou. Taková flagrantní urážka národního cítění v našem Národním muzeu, svatostánku nás Čechů, ale i Slováků, nemůže přece zůstat bez odpovědi.