MÁRIA VÁCLAVJAKOVÁ

Do historie československé literatury a esperantského hnutí se trvale zapsala dvě významná díla: Československá antologie (1935) a Slovenská antologie (1977) v jazyku esperanto. Vzájemná spolupráce českých a slovenských esperantistů existovala před vznikem Československé republiky, v průběhu jejího trvání a pokračuje do dnešních časů. V průběhu stoleté historie našich společných dějin se v této skupině objevili vynikající esperantisté. Mezi nimi mnozí prozaici, básníci a překladatelé. Za všechny jmenuji básnířky Eli Urbanovou, nebo herečku a poetku Evu Seemanovou-Suchardovou.

V roce 1933 začaly přípravné práce na Československé antologii pod vedením S. Kamarýta a O. Ginze. (Čtrnáctiletý syn Oty Ginze Petr zahynul v Terezíně a jeho dětskou kresbu Měsíční krajina chtěli vynést do vesmíru raketoplánem Columbia, který ztroskotal.)

Antologie s překlady významných českých a slovenských literátů měla za cíl seznámit čtenáře s literárním bohatstvím našich národů po vzniku nové republiky. O výběru spisovatelů se rozhodlo tak, aby byl zohledněn jejich význam a současně ukázky z děl byly zajímavé pro čtenáře. Dílo obsahuje jednu poému ze 14. století, ostatní texty jsou z druhé poloviny 19. století a z 20. století.

Antologie prezentuje 65 českých a slovenských autorů na 468 stranách. Jsou mezi nimi ukázky z děl A. Jiráska, J. Nerudy, J. Vrchlického, B. Němcové, F. Šrámka, P. Bezruče, V. Dyka, J. Haška, J. Wolkra, K. Čapka a další.

Na překladech pracovalo 26 esperantistů jako T. Pumpr, V. Echtner, R. Hromada, V. Čech a další, čeští esperantisté trvale žijící na Slovensku S. Kamarýt, M. Lukáš, J. Fridrich a Slováci P. Rosa, J. V. Dolinský, V. Jukl a E. Wanitzek. Antologie se tak stala příkladem vzájemné spolupráce Čechů a Slováků krátce po vytvoření republiky, a to prostřednictvím mezinárodního jazyka esperanto.

Slovenská antologie se objevila až po 40 letech. Je řazená chronologicky a má časový záběr téměř tisíc let. Díla vybral J. Veľký. Kniha je obsáhlá, představuje díla 91 autorů na 544 stranách a vydalo ji Slovenské pedagogické nakladatelství Bratislava v roce 1977.

Obsahuje texty jako Život sv. Cyrila, Legenda o sv. Svoradovi. Je tu zmíněn i Proglas, úvodní slovo sv. Cyrila k Bibli jako první dochovaná poéma Slovanů. Do esperanta byl přeložen až v roce 2016 při příležitosti 101. Světového kongresu esperanta v Nitře a na jeho překladu opět pracoval slovensko-český tandem M. Pilková a M. Malovec. Antologie se přes renesanci, baroko, klasicismus, romantismus dostává až po autory 20. století, kam patří více než polovina uváděných autorů. Najdeme zde úryvky z děl Štúrovců, J. Holého, J. Kollára, B. S. Timravu, P. Dobšinského, J. Smreka, L. Novomeského, A. Plávku, V. Mihálika, M. Rúfuse, L. Feldeka a dalších. Na překladech pracovalo jenom pět slovenských esperantistů: Š. Seemann, P. Rosa, M. Šaturová-Seppová, J. V. Dolinský a E. V. Tvarožek. Dva čeští esperantisté M. Lukáš a J. Kořínek přispěli velkým dílem a bravurně přeložili slovenské texty. Rozsah práce sedmi lidí, kteří měli své civilní zaměstnání a nebyli profesionální překladatelé je obdivuhodný.

Obě Antologie jsou mimořádná díla v dějinách esperanta i naší literatury. Československá a Slovenská antologie šířila s pomocí mezinárodního jazyka esperanto znalosti o literatuře a o spisovatelích naších dvou národů doma i v zahraničí.