MIROSLAV KOUPIL

Ze sbírky Tanec Techtlemechtle

Vymetená báseň

Soused má doma dětí jako smetí.

Kam je zamést? Přemýšlí.

Pod prahy? Do Prahy?

Vymést s nimi všechny kouty?

Stejně se jednoho dne ztratí

jako seno v kupce jehel.

Má z toho, chudák, hlavu v seně.

Proto s hlavou vymetenou

vymetá hospody.

Dovytemena.

Lepší než vymetat smetiště.

Dovymetena.

Role z role do role

Role toaletního papíru

vypadla z role.

Přesněji řečeno vypadla mi z ruky

a běžela po podlaze jako k ohni.

Jako by jí u zadku hořelo.

Nedivím se. Spěchá se svou rolí.

Co nevidět sehraje roli.

Čeká ji křest vodou.

Návštěva

Ne, prosím, ne.

Boty jako lodě si nezouvejte.

Tady jsme všichni na stejné lodi

a známe se jako své boty.

Než ale prásknete do bot,

řekněte nám, prosím,

kde vás bota tlačí.

Malíř a modelka

Sedíš jako buchta na pekáči

a koukáš jako husa do flašky.

Seber si svých pár švestek

a jdi s tím k šípku!

Že tomu rozumím jako koza petrželi?

Alespoň mě načapají na hruškách

a ty za mě budeš tahat kaštany

z ohně. A vůbec! Jak dlouho

si ještě budeš ohřívat

tu svoji polívčičku?

Předpověď počasí

Co si dáte, pane Včerejšku?

Dvě deci modré oblohy.

A vy, pane Dnešku?

Presso z deštivých mraků.

Včera tady byl pan Zítřek.

Copak si dal?

Koktejl z deštivých mraků

a modré oblohy.

Nechá vás oba pozdravovat.

Však ho znáte.

Je jako aprílové počasí.

Potíž se zlatem

Oto jí, co hrdlo ráčí.

No a? O co kráčí? O to,

že Oto má v hrdle ještě

zlato ostré jako kleště.

Nemá kliku. Je v kleštích

a s vestou na jazyku.

Když Oto o to víc zpívá

stále stejnou písničku,

nadělá rámus, že není slyšet

vlastního rámusu.

Raději ať propadne hrdlem

dutého bambusu.

Hrubiánsky, bez vkusu.

Se zlatem v hrdle,

v kleštích,

žádnou kliku nevyleští.

Tužková baterie

Pan Plus a slečna Minusová

jsou jedno úzké tělíčko.

Spolu se zahřívají,

spolu se nabíjejí,

spolu mlčí,

spolu stárnou,

spolu umírají.

Budiž jim elektroodpad lehký!

Igelíto

Je mi to igelíto,

že teorii elit popírá igelit.

Gel negel – milionář, smažka,

nákupy jistí igelittaška.

Gel negel – dračice, dráček,

pečivo jistí igelitsáček.

Není mi to igelíto,

že teorii elit odpírá igelit.

Jen sebe, co z igelitu jí,

upřímně igelituji.

V chrámu konzumu

Taková krása! Nebesa

plná zářivek. A místo rajské hudby

rajská omáčka.

Zato lidí namačkaných,

že by ani jablko nevypadlo z regálu.

Škoda, že se zde nemluví

jako z kazatelny

a lidé se neusmívají jako andělíčci.

Ptáček v kleci

To máte tak.

Když se chlubím cizím peřím,

mluvím já, ptáček v kleci,

jak mi zobák narostl.

I když mi přistřihli křídla,

létám v oblacích.

Já, ptáček v kleci.

Když zpívám stále stejnou písničku,

cítím se já, ptáček v kleci,

volný jako pták.

Jsem ptáček v kleci,

anebo mám po ptákách?

Rada vlasatému

Máš-li na hlavě vlasy,

dej do nich stříbrný hřebínek.

Tím si sice ty a hřebínek

vjedete do vlasů, ale zato získáš

vlasy jako stříbro.

Hřebínek si pečlivě hlídej.

Ať ti ho nikdo nepřistřihne.

Co bylo dřív

Co bylo dřív?

Slepice na paprice,

anebo vejce naměkko?

Slepičí polévka,

anebo vejce natvrdo?

Je mi to srdečně jedno, Žofie.

Filozofie jde stranou.

Dal bych si obojí.

Jako v televizi

Jsem v pořadu dne.

Zapnu se, dívám se,

podívám se, sleduji se,

následuji se, přepnu se,

a nakonec - vypnu se.

V pořadu

po řadu dnů jsem.

Domácnost

Už o tom nebudeme mluvit.

Pračku na šedesát. S vyvářkou.

A přidat aviváž! Špinavé prádlo

se pere doma. Vyprané

půjde na šňůru.

Ať sousedé vidí!