KAREL SÝS
Jeho tělo už není
V Paříži jsme spali v jedné posteli
nebylo dost frantíků
jeden spal a jeden bděl
a na vedlejší posteli totéž Žáček s Maříkem
a dost možná jeden spal a jeden honil vzdálený sen
Složil jsem pro účely naší cesty hymnu:
Ó se si bon
sukně hore cecky von
nu zon ček ekrivon
Ó se si bon
A všichni čtyři jsme líčili na Apollinairovu Paříž
která už není
a která ani tenkrát nebyla
i Nezval si ji musel dobrovolně vysnít
Git-le-Coeur?
Zde už srdce dávno neleží na dlani
Eluard a Breton?
Phe! I Paříž počítá co jí to vynese
Čtyři proti všem a přece vítězové
Když se přitlačí ve vhodném čase a místě
i Paříž povolí
V budce v Lucemburské zahradě
střídáme se na jedinou minci
je třeba toho tolik vzkázat domů
kde slovo Paříž pořád ještě něco znamená
vzkázat manželkám milenkám vlasti a múzám
Jsme náhle Velká Čtyřka
povinní ručitelé poezie
v samém srdci lhostejnosti
Básník dnes znamená hovno
ale dnes je tomu na chviličku jinak
jen co mince cinkne o dno
Ach Petře…