Rozhovor Aleny Novotné s Karlem Sýsem pro českou redakci ruského zpravodajského serveru Sputnik

Co si myslíte o obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, která momentálně probíhá?

Když jsem byl malý, vodila mne babička do kostela na tzv. májovou. Krásně zpívala mariánské litanie a já zpíval s ní. Babiččina víra byla upřímná a nezištná. Pokud vůbec myslela na nějaký užitek víry, modlila se za moje zdraví – byl jsem jediný vnuk.

Tato prostá lidová víra neměla a nemá nic společného s chamtivostí, která dnes obyčejné lidi mučí na každém kroku a při každé příležitosti a jíž se nevyhnula ani církev. Právě naopak! Ježíš by církevníky hnal z pozlacených chrámů jako s keserem!

Je možné jen v této nešťastné době, že si někdo umane uskutečnit na náměstí cokoli – ať už se tam svléknout donaha nebo postavit pomník nebo svrhnout zvolenou vládu – a nic se nestane.

Ovšem kdyby si někdo usmyslel třeba postavit znovu Stalinův pomník na Letné, rozpoutalo by se šílenství!

 

Není sloup symbolem nesvobody? Možná by se jeho zničení mělo nechat dějinám a dějepisu.

Původně symbolem nesvobody nebyl, protože tehdejší společnost byla celá nesvobodná vírou v nadpřirozené působení symbolů, například soch. To už – jak známe ze Starého zákona – naštvalo Hospodina a potažmo Mojžíše, takže zpodobování model všeho druhu přísně zakázal.

Po převratu 1918 se sloup symbolem nesvobody stal. Nebylo divu – vždyť stál jen kousek od popravčího lešení českých pánů! Všichni jsme nějakým způsobem závislí na symbolech, i kdyby jím měl být pouhý čtyřlístek.

Znovuobnovení sloupu by se opravdu rovnalo předělávání dějin, zatímco bychom se měli zaměřit na předělávání budoucnosti.

 

Kdo může mít zájem na tom, aby byl v Praze Mariánský sloup obnoven?

Myslím, že jde jen o další záminku, o další způsob, jak rozeštvat smečku, v niž se změnila česká společnost.