JIŘÍ JÍROVEC

Radim Valenčík se na Nové republice zmínil o diplomové práci Jakuba Merce Motivace české alternativní a dezinformační mediální scény k revizionistické aktivitě.

Je jedním z několika lidí, s nimiž autor mluvil o jejich publikační činnosti, která se odehrává mimo mainstreamová media. Docent Valenčík uvádí, že otázky, které dostal a jeho odpovědi zaujímají významných 12 stránek a dodává, že rozhovor považuje za přínosný a Mercův komentář za poučný.

Potíž je v tom, že závěry práce jsou předem dány jejím zadáním, které zjevně vyžaduje použít slova hybridní, propaganda, ego, peníze a ideologie.

K tomu přistupují tři základní teze:

Rusové využijí jakoukoli kritiku Západu a NATO ve své propagandě;

Rusové využijí jakoukoli chválu Ruska (třeba krajiny a lidí) ve svůj prospěch; a

ti, kteří se dopustí prvních dvou hříchů, to dělají buď kvůli egu, penězům nebo ideologii.

První dvě kategorie mohou být jakž takž tolerovány.

Nic jiného v té práci nenajdete. Nejde o politologickou studii, která by porovnávala „naši“ a „jejich“ propagandu a naznačovala respektivní slabiny obou.

Docent Valenčík cituje typickou otázku z rozhovoru: „Co si myslíte o tom, že tady ten Váš názor, který jste publikoval, mohl být použit, když to řeknu bez obalu, stranou, která se snaží propagovat nějaký proruský pohled? Psal jste to s vědomím, že to může být takto použito?“

Jakub Merc mluví i s Janem Rychetským z Parlamentních listů. Řeč je o rozhovoru, který poskytl pro českou verzi serveru Sputnik. Týkal se jeho knihy.

Merc: „[…] s vědomím toho, že to je proruské médium, jak jste řekl, tak toto vyjádření, na které máte plné právo, Vám nevadilo, že může být v kontextu tohoto média použito k propagandistickým účelům?“

Vsuvka: Za „komoušů“ by Mercové hodnotili jinak: Soudruhu, ty jsi mluvil s kapitalistickým mediem. Nevadilo ti, že to, co jsi řekl, může být použito k jeho propagandistickým účelům?

A Merc dále poučuje: „Pokud bych šel dělat rozhovor do média, o kterém vím, že razí nějakou linii, tak bych asi zvažoval, že pokud budu mluvit o svém názoru na Rusko, tak to může být nějak použito. Právě v tomto konkrétním médiu. Kdybyste to dělal, co já vím, třeba do Lidových novin, tak tam by to asi bylo jenom o té knížce. Ale tady, oni se Vás třeba ptají, jak se Vám Rusko líbilo. Vlastně půlka toho rozhovoru není ani tak o té knížce, jako o tom, jak se Vám líbilo v Rusku, jak Vás vnímali lidi, jak Vy jste vnímal je. Na mě to působilo tak, že chtěli ukázat na Vaší výpovědi, že je Rusko hezké a že to, co třeba v českých médiích říkají jiní lidi, prostě není pravda.“

Autor je diskvalifikován tím, že vůbec a kam píše. Co píše, nepadá na váhu. Inkvizitoři se tím řadí mezi post-švejkovské Flanderky:

Pravda, že v Rusku se pije mnoho čaje? Mají tam také rum?“ „Rum je po celým světě, pane vachmajstr.“„Jen se nevykroucej,“ pomyslil si strážmistr, „měl jsi si dřív dát pozor na to, co povídáš.“ A otázal se důvěrně nakláněje se k Švejkovi: „Jsou v Rusku hezké holky?“ „Hezké holky jsou po celým světě, pane vachmajstr.“ „I ty chlape,“ pomyslil si poznovu strážmistr, „ty bys se chtěl teď nějak rád z toho dostat.“

Bdělost a ostražitost je nutné vtloukat do hlav studentů, dokud jsou duté. Absolvent, který prověřuje, protože nedůvěřuje, se jednou dočká slušné pozice a platu.