ELENA SOROKINA
Mariánské Lázně se zcela po zásluze proslavily jako lázeňské město oblíbené spisovateli z celého světa. Literáti, prozaici, dramatici i básníci se sem vypravovali za inspirací, dlouhými procházkami v přírodě a samozřejmě také proto, aby pečovali o své zdraví pomocí léčivých pramenů. Je známo, že Ivan Gončarov nemohl po celých deset let dokončit román Oblomov, ale právě v Mariánských Lázních se mu to podařilo. Tento fenomén se nazývá mariánskolázeňský zázrak.
V létě roku 2019 otevřelo městské informační centrum s podporou Karlovarského kraje a radnice Mariánských Lázní novou turistickou trasu s názvem Stezka spisovatelů. Na trase bylo instalováno 11 informačních tabulí s životopisnými údaji slavných spisovatelů, kteří navštívili lázeňské město. Jsou to Johann Wolfgang Goethe, Maxim Gorkij, Mark Twain, Ivan Gončarov, Franz Kafka, Theodor Lessing, Jaroslav Seifert, Josef Dobrovský, Vladimír Páral a další.
„Informační tabule věnovaná Nikolaji Gogolovi prozatím chybí, ale myslím si, že to je jen otázka času. Letos (myšleno 2019) slavíme dvě výročí spojená se jménem tohoto velkého spisovatele: 210 let od data jeho narození a 180 let od doby, kdy navštívil Mariánské Lázně“, uvedla ředitelka Kulturního informačního střediska Mariánské Lázně Barbora Tintěrová.
Nikolaj Vasiljevič Gogol, který si vysloužil celosvětový věhlas díky svým literárním dílům Revizor, Taras Bulba či Mrtvé duše, si přijel mariánskolázeňským pramenům léčit nemocný žaludek a nervy, které ho trápily celý život.
V dopise z roku 1939 si Gogol stěžoval na hemoroidální onemocnění: „Ozývá se každou minutu a brání mi v práci.“ „Nemoc je v mém střevě,“ opakovaně říkal svým lékařům.
Nikolaj Gogol bydlel v hotelu Klinger, největším té doby. Setkal se zde se svým přítelem Michailem Pogodinem, vydavatelem časopisu Moskovskij vestnik a Moskviťanin, nebo známým moskevským lékařem Fjodorem Inozemcevem.
Pogodin vzpomíná: „V Mariánských Lázních se odehrála tato příhoda. Gogol onemocněl, ale nechtěl se léčit a Inozemcev trpící hypochondrií byl tou dobou také v Mariánských Lázních a nechtěl léčit. Musel jsem je propojit a přesvědčit je, aby se jeden nechal léčit a druhý aby léčil.“
Gogol necítil velkou radost ze setkání se svými krajany v lázních, ve svých dopisech si stěžoval, že ho trápili takovými otázkami jako: „Kolikátou sklenici vody už pijete?“
Neexistují spolehlivé informace, ze kterého léčivého pramene autor Revizora pil minerální vodu, ale předpokládá se, že to byl Křížový nebo Ferdinandův pramen.
Během svého pobytu v Mariánských Lázních napsal Gogol román Plášť a provedl první korekturu Mrtvých duší. Setkal se zde s ruským průmyslníkem a milionářem Dmitrijem Benardakim, s nímž chodili na procházky a vedli poklidné hovory o všem možném. Podle Pogodina se Benardaki stal předlohou pro postavu statkáře Kostanžoglo v Mrtvých duších.
O léčebném účinku vody z mariánskolázeňských pramenů napsal Nikolaj Gogol později z Vídně literárnímu kritikovi A. I. Kirpičnikovovi: „Mimochodem, abych ulevil žaludku od různých nepříjemností a leckde se usadivších zbytků moskevských obědů, začal jsem ve Vídni pít mariánskolázeňskou vodu. Tentokrát mi překvapivě pomohla: pocítil jsem mladickou svěžest a co je nejdůležitější – cítil jsem, že se mi probouzí nervy, že vycházím z té letargické mentální nečinnosti, v níž jsem dlel v posledních letech, což bylo zapříčiněno nervovým zmrtvěním… Pocítil jsem, že se mi v hlavě probouzí myšlenky, jako probuzený roj včel; moje představivost se stává citlivou. Ach, jaká to byla radost, kdybys jen věděl! “
V roce 1952, sto let po smrti Gogola, byla na počest slavného spisovatele odhalena na budově hotelu Krym (dříve Kinger) pamětní deska, kterou umělecky ztvárnil pražský sochař Vladimír David. Městské divadlo v Mariánských Lázních bylo tehdy pojmenováno po Nikolaji Gogolovi. Hotel Krym (původně Klinger) byl v roce 1977 zbourán.