MIROSLAV KOUPIL

Pokojná žádost o pokoj

V Pokojovicích 1. dubna na apríla.

Pokojně žádám, dejte mi pokoj.

Nechci zrovna svatý pokoj.

Stačí docela obyčejný pokoj.

Pokoj třeba i jen tak naoko.

Pokoj, kde odpočinu v pokoji

a budu mít od všech svatých pokoj.

Férově píšu - nechám vás na pokoji,

když mi dáte pokoj.

Pokoj, kde se pokojně jí a kojí.

Tam naleznu svatý pokoj.

Dejte mi pokoj, pokojně žádám.

Pokoj s vámi.

Pokoj i s vámi.

Vaše pokojská.

 

Stěhování

Stěhuji skříně.

Zamrazené, líné.

Stěhuji obraz.

Obrazně pod obraz.

Stěhuji sebe.

Od sebe do sebe.

Já i skříně místo obrazu

máme shodné body odrazu.

Bledší nežli stěna,

sám proti stěnám, jako bych byl na mrazu.

 

Jablko z větru poznání

Rychlík z Třebíče do Jihlavy

závodí jako se stromem o závod.

Kam strom, tam plášť.

Zarytě ryje do stromu

bez vkusu až do výbrusu.

Je pořád a pořád ve stromě.

I když jsem, jak se říká,

do stromu, nemám z toho strom.

To proto, že nemluvím do stromu.

Vím, odkud strom fouká.

Utrhl jsem jablko z větru poznání.