IVAN ČERNÝ

Docent Mgr. Petr Žantovský, Ph.D. je novinář, spisovatel i básník a vysokoškolský pedagog v jedné osobě. Ve světě literatury se pohybuje jako příslovečná ryba ve vodě, o čemž svědčí jak jeho editorství v několika nakladatelských řadách poezie i prózy, tak i zasvěcené moderátorství literárních pořadů i autorských křtů v populárním pražském Slovenském domě, kde při příležitosti vyjití nových knih v průběhu roku celkem pravidelně představuje desítky československých básníků i prozaiků.

V této chvíli je ale čas, na oplátku představit jeho poslední dvě knihy. Začneme tou, kterou v průběhu loňského roku vydalo přední pražské nakladatelství Olympia, a která nese v podtitulku doušku: Čítanka k dějinám politického myšlení.

Takže, jak tedy ve světě politiky nezabloudit?

Na tuto složitou otázku hledá Petr Žantovský odpovědi u řady světových filozofů a myslitelů zvučných jmen, jejichž názory ani dlouhým věkem nic neztrácí na své aktuálnosti.

Představovaná kniha vznikala jako volný cyklus inspirativních textů, které by neměl minout nikdo, kdo se chce opravdu vyznat ve společenských zákonitostech a kdo věří v motto „historia magistra vitae“. Petr Žantovský při práci na jmenované publikaci shromáždil řadu myšlenek renesančních filosofů, přes myslitele sklonku 19. a 20. století i první půle století dvacátého až po současníky. Ale nejenom to, skvělé jsou jeho postřehy a komentáře ke každému z nich, začínaje kupříkladu Erasmem Rotterdamským, přes Fedotova či Brocha, až třeba po Liessmanna a další. Jak na obálce knihy shrnuje odpovědný redaktor nakladatelství Olympia, jedná se o mnoha optikami nahlédnutou obavu před budoucností lidstva jako bojištěm mezi nesouměřitelným a ke smíření neochotnými enklávami, což je ostatně dnes jeden z kruciálních fenoménů, předurčující naší budoucnost.

A tak lze společně s vydavatelem doufat, že v tomto tavícím kotli myšlenek pozorný čtenář najde nejen inspiraci k přemýšlení, ale i poznání, že jen máloco v dějinách je úplně poprvé a že při hledání vlastních odpovědí na otázky, které před námi stojí, je dobré pozvat si na pomoc ty, kteří už tento Rubikon překonali, nebo alespoň dali kompas k tomu, abychom v čím dál složitějším světě nezabloudili.

Necenzurované eseje a úvahy

Druhou Žantovského publikací, vydanou o něco dříve před shora jmenované publikací, je sborník slovensko-českých a česko-slovenských úvah na současná celospolečenská témata, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení. Jedná se o dialog autora se čtenářem – což jest tedy literárně odborný publicistický žánr, v němž mj. Petr Žantovský nad jiné publicisty vyniká. Při práci na tomto svazku si však vzal na pomoc neméně zkušeného žurnalistu Pavla Dinku, současného šéfredaktora Literárního týždenníku, autora řady knih, zabývající se kritikou médií a světa, jak jej, často pokřiveně a neopravdivě, zobrazují.

Stará pravda, že když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří, ve spolupráci těchto dvou výrazných tvůrčích osobností platí dvojnásob o dvou stech stranách knihy Necensurované eseje a úvahy, která se zrodila po Žantovského přednáškách v Bratislavě na téma mediální manipulace, kdy byl představen se stejně naladěným Dinkou. Slovo dalo slovo a díky vydavatelství Spolku slovenských spisovatelů dnes můžeme necenzurované texty obou literátů a publicistů k naší velké radosti „čítať“.

Text je vysazen úmyslně slovensky, což bylo přání Petra Žantovského, neboť jest to náš bratský jazyk, který má rád a v němž, jeho slovy, nachází i mnoho poezie. Kniha nadarmo nevyšla při příležitosti 100. výročí vzniku Československa.

A o čem všem se v ní dočteme? Mimo jiné o závislostech, populismu, náhradních terčích i aroganci politické i politiků, nekorektní korektnosti, co s regulací internetu nebo třeba o digitální žebrotě či o nezapomínání. Těch témat je samozřejmě mnohem, mnohem více. Oba spoluautoři hrají se čtenáři otevřenou hru, nic nelakují na růžovo, nic nešolíchají, nic nezamlčují – naopak! Servírují nám pravdu bez milosti a ohledů.

Jejich texty jsou skutečně necenzurované, ani nepsanými příkazy bůhví jakých nadřízených, ani autocenzurou, ani vědomím toho, co se nosí a co se očekává, že se psáti bude. I tak vlastně vypadá cenzura, o které si většina národa naivně myslí, že byla zrušena po roce osmdesát devět, ruku v ruce s uzákoněním svobody slova.

Publikaci báječně ilustruje známý kreslíř, humorista Lubomír Kotrha a nám zbývá jen zvolat: Bravo…

Pár slov o Petru Žantovském

Tento v pravém smyslu slova Čechoslovák se narodil v Pardubicích v květnu 1962. V roce 1988 absolvoval obor rozhlasová žurnalistika na Fakultě žurnalisty Univerzity Karlovy v Praze. Doktorát získal v oboru teorie a historie žurnalistiky a médií na Katolické univerzitě v Ružomberku, kde obhájil dizertační práci na téma Dějiny české žurnalistiky po roce 1989. V roce 2015 se pak habilitoval v oboru masmediální studia na fakultě masmédií Panevropské univerzity v Bratislavě, kde obhájil práci na téma Mediální manipulace – nemoc české demokracie.

Petr Žantovský má za sebou široké spektrum působení v nejrůznějších funkcích, jako třeba místopředseda Syndikátu novinářů ČR, členství v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, nebo třeba tříleté moderování pořadu ČR Před půlnocí. V současnosti je mj. stálým spolupracovníkem zpravodajského portálu Parlamentní listy, Literárních novin či Českého rozhlasu.

Vydal řadu knih rozhovorů s osobnostmi politického, kulturního a společenského života, knihy analýz a komentářů i monografie o české žurnalistice. Též editoval knihy Václava Klause. Také mu vyšly dvě sbírky poezie, Tady bydlím já (2012) a Zakázané květiny (2016). Za tuto sbírku obdržel v roce 2017 Výroční prémii Slovenského centra Pen klubu, jehož členem je od roku 2008. V roce 2014 obdržel Cenu Unie českých spisovatelů za odvážné občanské postoje a v roce 2017 převzal z rukou prezidenta Miloše Zemana medaili 1. stupně Za zásluhy v oblasti kultury a školství.

Autoři knihy Necensurované eseje obdrželi Mezinárodní cenu E. E. Kische za literaturu faktu.