IVO HAVLÍK
Proto tě miluji
krajino chudá s kopci a průrvami
rzivá paleto hořkých hlin
Toto jsou moje ňadra
básníci pokaždé myslíte jen na jablka
Málokteré jméno české vesničky vystihuje tak přesně její osamělost. A obyvatel všeho všudy dvanáct, jako měl Kristus apoštolů.
Mám na mysli Samotín – kolébku básníka Ladislava Fikara, od jehož narození 29. června uplynulo 100 let.
Samotín je nejmladší místní část Žižkova Pole, prastaré obce skonu Jana Žižky. První domy v Samotíně byly postaveny až v roce 1765 a poslední popisné číslo tady je z počátku dvacátých let minulého století.
Ve vsi se dříve otáčel autobus, dnes už „dovnitř” nezajíždí, od zastávky na silnici mezi Českou Bělou a Macourovem je k nejbližší chalupě kilometr daleko, v zimě bývá cesta zavátá. Samotín je totiž věrný svému názvu.
Vůbec nejmenší vesnička Havlíčkobrodska se plete s poněkud větším Samotínem, který leží poblíž Sněžného u Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou.
Dokonce Slovník české literatury po roce 1945, který aktualizuje Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky, mylně uvádí, že Fikar se narodil v Samotíně u Žďáru nad Sázavou.
Stejnou chybu opakuje server www.cesky-jazyk.cz, databáze Obce překladatelů a všechny další literární encyklopedie a učebnice.
Rozporné záznamy má česká filmová databáze. V záhlaví svého webu FDb.cz sice správně uvádí Samotín u Havlíčkova Brodu, ale o několik řádek níže čteme: „Samotín u Žďáru nad Sázavou je malá osada, tiché místo, kde se 29. června 1920 narodil budoucí básník Ladislav Fikar.“
Není potom divu, že dezorientována byla autorka bakalářské práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Martina Bednaříková vysokoškolské studium na katedře výtvarné výchovy v roce 2009 zdárně ukončila nádhernými ilustracemi Fikarovy básnické sbírky Samotín. V průvodní části své „diplomky“ však tvrdí, že český lyrik se narodil v Samotíně v okrese Žďár nad Sázavou. Zeměpisnou mýlku hodnotící komise nepostřehla.
Věrohodný místopis zato má Jana Petříková v obsáhlé a vyčerpávající práci Přínos Ladislava Fikara pro českou kulturu. V roce 2008 s ní úspěšně ukončila studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Autorce můžeme věřit, protože při psaní svého díla o rozsahu 180 stran zastihla ještě živého básníkova syna Marka.
Vesnička se dostala do poezie.
Fikar nadlouho a možná navždy zůstane nejznámějším rodákem nikoli žďárského, tedy moravského, ale toho havlíčkobrodského, tedy českého Samotína. Vystudoval gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě a po válce Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Byl šéfredaktorem nakladatelství Československý spisovatel, ale po skandálu s vydáním románu Josefa Škvoreckého Zbabělci byl přeřazen do Čs. státního filmu. Na Barrandově potom stál v čele tvůrčí skupiny tzv. nové české filmové vlny. Měl velký podíl na natočení takových filmů, jakými například byli Jasného Až přijde kocour, Roháčův a Svitáčkův Kdyby tisíc klarinetů, Fričův Lidé z maringotek, Kachyňův Noc nevěsty, Chytilové O něčem jiném, Menzlových snímků Rozmarné léto a Ostře sledované vlaky, Vávrovy Romance pro křídlovku, Kachlíkových Třiatřicet stříbrných křepelek.
Překládal Stěpana Ščipačova a Rainera Maria Rilkeho.
Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha Samotín, kterou vydala Mladá fronta již v roce 1945. Podle literárních historiků šlo o jeden z nejvýznamnějších poválečných lyrických debutů v moderní české poezii.
Sbírku vydala i Mladá fronta v roce 1992 jako 175. svazek slavné edice Květy poezie. Zatím poslední vydání Samotína vyšlo v roce 2003 v nakladatelství BBart.
Fikarovu prvotinu z roku 1945 lze dnes zakoupit v antikvariátech v cenách od 300 do 13 000 korun. V této výši s původními ručně kolorovanými ilustracemi Františka Hudečka.
Ze samotínské kóty Na kopci (542 m n. m.) jsou daleké rozhledy. Za jasného počasí je vidět kostel sv. Víta v Havlíčkově Borové, v němž byl pokřtěn Karel Havlíček, a na opačné straně se nad údolním městysem Česká Bělá rýsuje středověké popraviště – Šibeniční vrch.
V Samotíně úzká silnička končí. Kolem řádky deseti chalup se projde za pět minut. Pouze v jednom dvorku ráno zakokrhá kohout a večer s výjimkou víkendů, kdy přijedou chalupáři, za žádnými vraty pes neštěkne. To spíše v lese zavyje vlk.
Rodiště před 100 lety narozeného básníka Ladislava Fikara, zesnulého 12. července 1975 v Praze, má výstižné jméno.