FRANTIŠEK DOSTÁL

Pokud člověk ještě vidí i slyší, někdy také vnímá a přemýšlí, často však již neporozumí tomu, o čem se doslechne. Například je čím dál jasnější, že jeden slovenský novinář se asi zavraždil sám, i když nechtěně. Zřejmě ho usmrtilo cosi vypadlého z klávesnice počítače, anebo něco podivného na něho vystřelilo z propisovačky. Nevina je ve žhavé současnosti docela slušně rozšířená a o nevině mnoha lidí nás informuje někdy i denní tisk v čase soudního dohadování.

Existují rovněž lidé, které známe pod označením humanitární pracovníci. Zrovna nedávno byli postříleni, tedy zavražděni, v jedné africké zemi. Ta se jmenuje Nigérie. Viník je zřejmě nevinný. Naprosto každému lidskému tvoru na světě přeji jeho víru, avšak nevím, proč se kvůli ní vraždí lidé. Ve výše jmenované zemi bylo vyvražděno tisíce vesničanů „díky“ zlodějským gangům okrádajícím hospodařící lidi také o dobytek. Zřejmě vraždám lidstvo neuteče v žádné zemi. Není ani žádným velkým překvapením, že nešťastní vesničané v Nigérii se s obtížemi snaží udržet při životě i tím, že nabízejí zlodějům domácí zvířata zcela zdarma, jen aby přežili. Není to milé a půvabné 21. století, i když vzpomínám jen jedinou zemi, a to ne příliš obrovskou?

Na velkém kontinentu, kde lidé příliš žízní, dvanáctiletá děcka se zbraněmi v rukách umírala nedávno za své vojevůdce toužící cosi ovládat. Někdy ani sami nevěděli, o co běží.

Nemívám dobrý pocit, když se dočtu, že v nějaké zemi vybuchla na ulici bomba a hodně lidí přišlo o život. Nehezký pocit přichází i tehdy, když se v nějaké lodi na moři tísní nějací lidé, kteří před něčím prchají. Někdy asi mají něčeho již dost, jindy zase málo a doslechli se, že u nás máme ještě cosi k snědku. Je víc než těžké snažit se mnohému porozumět. Kde se neumí a nedokážou dohodnout vladaři, vždy to na své kůži poznají často i lidé nevinní, co by si přáli rovněž usednout s přáteli ke stolu a vést všelijaké řeči.

Existuje ještě aspoň nějaká naděje?