MIROSLAV GROSSMANN

Česká správa sociálního zabezpečení má v Praze podobu Pražské správy sociálního zabezpečení (jak všude uvádí, dále jen „PSSZ“). A právě PSSZ mi poskytla zážitek, o který se chci podělit.

Kdysi jsem podlehl přesvědčování, že člověk se má starat i sám o sebe, a tak celá dlouhá desetiletí si platím nemocenské pojištění, i jako OSVČ či důchodce (nyní ve věku 73 let), tedy jak PSSZ uvádí, jako „osoba dobrovolně nemocensky pojištěná“. Dávky jsem čerpal minimálně, dokonce i méně, než jsem chtěl. Jednou, když jsem po nemoci dávku požadoval, byl jsem PSSZ odehnán, protože jsem sice řádně platil, ale s měsíčním zpožděním. PSSZ zpožděné platby bez problémů a bez poznámek či upozornění přijímala. Určitě tímto nenabádám k tomu, aby někdo nějaké platby přijímal, ale nic neposkytoval. A hlavně, uvedené se stalo už v minulém, mravně pokleslém století.

Ale aktuálně. V listopadu minulého roku jsem pobýval v Lázních Jeseník na tak zvaném komplexním lázeňském pobytu, tedy s nárokem na nemocenské dávky z titulu nemocenského pojištění. Lázeňská lékařka, po mých opakovaných dotazech, mne ubezpečila, že zahájení a ukončení neschopenky zajišťuje a příslušně odesílá.

Po návratu do pražského domova jsem si dělal i trochu naději, že by dávky mohly přijít brzy, na Vánoce by se jistě hodily. Po šesti týdnech bez výplaty jsem začal po osudu nezaslaných dávek pátrat. První telefonní číslo PSSZ mi sdělilo (automatem), že mají otevřeno jen dva dny v týdnu. To mne skutečně nezajímalo, nechtěl jsem urgenci řešit osobní návštěvou, ale pouze telefonickým dotazem. Naštěstí PSSZ uvádí na svých stránkách více telefonních čísel, které jsem postupně užil, a na jedno jsem se dokonce dovolal. Nastal opakovaný výklad mého „problému“, tak jak si mne jednotlivé pracovnice postupně předávaly. Až jsem se dostal štafetou ke znalé pracovnici, říkejme ji třeba paní Chytrá.

Paní Chytrá mne vyslechla a hned mi vysvětlila a vytkla, že jsem neodevzdal vyplněný formulář „Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti“. A bez toho mi dávky nemohou vyplatit. Sotva jsem se stačil nadechnout a špitnout, že žádného zaměstnavatele nemám, ale paní Chytrá mne ubezpečila, že to je jedno, a že bez vyplněného a odevzdaného formuláře mi dávka nemůže být vyplacena. A paní Chytrá přešla i „do útoku“, když mi vyčítavě sdělila, že mi to přece všechno sdělili dopisem ze dne 17. 12. 2020, přílohou kterého byl i uvedený požadovaný formulář. Oponoval jsem, že žádný dopis od PSSZ jsem nedostal a chtěl jsem znát, zda dopis byl poslán doporučeně. To jsem se sice nedozvěděl, ale paní Chytrá mi nabídla poslat elektronicky jak kopii dopisu, tak i jeho přílohy, tedy formuláře. To mi vyhovovalo, stejně tak asi i paní Chytré, která tak mohla skončit hovor s dotěrným otravou. Ke cti paní Chytré uvádím, že slíbené promptně splnila.

Z kopie dopisu nazvaného „Změny spojené se zavedením eNeschopenky – doklad pro výplatu poslední dávky“ jsem se dozvěděl, že dopis byl datován skutečně 17. 12. 2020 a odeslán na mé jméno, na adresu Priessnitzova 299/12, 790 01 Jeseník. Tedy byl zaslán na jesenickou adresu tří týdny po mém odjezdu z lázní. Je zajímavé, že mapář internetu uvedenou adresu nezná a nejbližším místem uvádí parkoviště. Chtěl bych místopřísežně potvrdit, že během lázeňského pobytu jsem skutečně nepřespával na parkovišti. Dopis také obsahuje příkaz „Dodejkou“. Už asi nikdy se nedozvím, kdo místo mne převzal dopis jako adresát (na parkovišti?), eventuelně jestli se dopis vrátil „PSSZ“ a byl založen ad acta, a byl přijat jako důvod nevyplacení dávek. Chci také upřesnit, že v dopise užité slovní spojení „poslední dávka“ je zavádějící svojí mnohovýznamností; nechystám se podlehnout ani coronaviru (kdo by potom při fatálním ukončení nemocnosti vyplňoval formulář?).

Přílohový formulář je skvostným úřednickým dílkem, ale jeho vyplnění a doručení je podmínkou vyplacení nemocenských dávek. Jeho plný název je „Hlášení zaměstnavatele /osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“. Hned v úvodu je požadováno uvedení „čísla rozhodnutí o DPN“ (je výborné používat zkratky, jejich znalost úředníky přímo povyšuje), které není prosté osobě dobrovolně nemocensky pojištěné známo (jsem vděčný paní Chytré, že mi při opakovaném hovoru toto číslo prozradila; ale je mojí chybou, že jsem se opomenul zeptat, co znamená zkratka „DPN“).

Dotazník obsahuje celkem čtyři části k vyplnění (jednu celou stránku A4):

A. Identifikace pojištěnce

B. Identifikace zaměstnavatele

C. Hlášení zaměstnavatele

D. Hlášení osoby dobrovolně nemocensky pojištěné.

Trpělivá paní Chytrá mi vysvětlila, že já mám vyplnit jen A a D.

Část A požaduje uvedení příjmení a jména, titulu, data narození a rodného čísla. K čemu je dobrý titul k proplacení nemocenských dávek se snad někdy dozvím, stejně jako uvedení data narození a rodného čísla, dat, která vycházejí ze stejného základu.

Část D požaduje uvést datum „Opětovně jsem začal vykonávat pojištěnou činnost dne“, což jsem nechápal, ale dobrá paní Chytrá mi poradila tam napsat nějaké datum po návratu z lázní. Rady jsem využil, co jiného jsem mohl udělat. A druhý a poslední požadavek v rámci části D „V době dočasné pracovní neschopnosti jsem vykonával pojištěnou činnost ve dnech“ jsem vyplnil díky chytré radě – proškrtnutím.

Tedy PSSZ požaduje v části A osobní data pojištěnce, které zná.

A v části D data, jejichž smysl je mi však utajen.