VÁCLAV PELCMAN
Když jsem se po roce 1948 začal zabývat radiotechnikou, nečekal jsem, pochopitelně, že se po 70 letech znovu setkám s názvoslovím jako krystalka, jednolampovka, superhet, lampa (elektronka). A také s časopisy jako Mladý technik, Příručka elektrotechnického kroužku a další literaturou, například s návody na montáž radiopřijímačů a i s tam se objevujícím jménem téměř, pro mne, zapomenutého průkopníka rádia a audiotechniky.
Toto setkání jsem si připomněl, když jsem si zakoupil knihu RUDOLF FAUKNER – ČESKÝ VERNE autorů Vladimíra Fialy a Karla Sýse (Periskop 2020, 502 str.). Události a počiny zde připomínané však začaly o dvacet let dříve, než se staly majetkem širokého okruhu zájemců (a také mne).
Prvně jmenovaný autor popisuje asi v padesátce kapitol, jak učitel, radiotechnik a spisovatel Rudolf Faukner začínal a postupně se prosazoval coby nepřehlédnutelný organizátor a podnikatel v několika oborech. Vladimír Fiala nashromáždil mnoho dokladů jak o Fauknerově osobním životě, tak i o vynálezech v období výroby a zavádění rádio- a audiotechniky, od dvacátých let dvacátého století až do Fauknerovy smrti. Z dokumentů lze vyčíst, jak nezdolným propagátorem nové techniky musel tento český Verne být, aby se prosadil. Knihu autor opatřil barevnými i černobílými fotografiemi přístrojů, reklamních letáků, rodinných a souvisejících dobových fotografií z doby před asi devadesáti lety, což si jistě vyžádalo nemalé úsilí.
Karel Sýs se ve své části knihy nejdříve s energií u něho vlastní svěřuje o své čtenářské náruživostí a pídění se po knihách a dalších písemných projevech Rudolfa Fauknera. Zde se mohu věnovat jen textům Karla Sýse, protože zhodnotit dílo Fauknerovo, na to je potřebí těch asi 400 stránek, které potřeboval spoluautor tohoto dokumentu. Obálky jednotlivých Fauknerových literárních počinů jsou na obálce této knihy zobrazeny. Hlavních knih je dvacet tři, a další publikace Sýs zvlášť nehodnotil, pravděpodobně pro nedostatek podkladů (Sesilovač KNN, Svět práce, Laboratoř, Mladý technik). Nejen s odbornými otázkami pomáhal Fauknerovi Čeněk Charous a společně publikovali pod pseudonymem R. V. Fauchar.
Praktické návody k sensačním telepatickým pokusům. Suggesce a hypnotismus ve světle pravdy, Cellulární myšlení a problém podvědomí, Sugesce a láska (K. S. uvádí vždy celé pasáže, anotace i marketing R. F.). Z názvů těchto knih je zřejmé jejich zaměření. S tímto obdobím Fauknerovy činnosti se autor zřejmě dobře seznámil a zhodnotil i úvody redaktorů a dobové recenze odborníků, i s vydavatelskou činností s obdobnou tématikou.
Gill Fox. Fantastický příběh o podobě Evropy v budoucnosti. Himálajský tunel. Dobrodružný příběh pro mládež o provrtání tohoto masivu. Záhada roku 2345. Zmodernizovaný Gill Fox, „naroubovaný“ na poválečnou situaci. Narovnaná zeměkoule. Mírové užití atomové energie, zde využitá k vyrovnání zemské osy. Ural – Uran 235. Autor preferuje sovětskou schopnost využití atomové energie, a navíc nechá mladého Rusa a rovněž mladého českého vědce sestrojit atomový motor. Kdo byl Sattrech? Detektivní příběh, který jsem četl brzo po jeho vydání, ale děj zcela zapomněl, až Sýsem zde zveřejněný obsah románu jej obnovil. Explorer III. Je to další román vysoké umělecké hodnoty, jehož četba pro K. S. znamenala „celoživotní zážitek“, pro mě, ve čtrnácti letech, jen napínavou četbu. Také v této sérii se čtenář seznámí s obsahem autorova díla a to dokonale – jsou to vlastně recenze, spolu s poznatky o ilustrátorech Fauknerových děl (Ferdinand Fiala, Kamil Lhoták). Tento blok by si zasloužil větší popularitu, než jí věnuje současná ediční činnost, ale pro „choulostivý“ text (socialismus, SSSR…) se toho asi nikdo ujme.
Radiopraktikum. Moderní fysika. Příručka elektrotechnického kroužku, Elektřina, Příručka elektrotechnického kroužku II, Fyzikální pokusy, Moderná fyzika. Ve své době byla tato dílka průkopnická a sloužila mladým nadšencům v poválečném období jako silná inspirace. I této Fauknerově tvorbě věnuje Sýs stejnou pozornost a svědomitě o ní referuje v rozsahu až nad rámec základních informací.
Pro úplnost připomenu ještě další oblast činnosti českého Verna, které spoluautor knihy také věnuje pozornost. Zde se, mimo jiné, pozastavuje nad tím, proč tehdy nebyla následující díla vydána i česky. Jde totiž o knihy vydané ve slovenštině Medziplanetárne lety, Družice vo vesmíre, Kdyby přišli Marťané (výjimka, původně Keby prišli Marťania). Slovensky vyšly také Moderná fyzika, Voda a člověk. Tematicky sem přiřazuji knížku Od šípů k raketám v českém vydání.
Karel Sýs se věnoval i těm, kdo spoluvytvářeli Fauknerovo dílo (Čeněk Charous), ale i těm, co mu oponovali, či jej naopak podporovali.
Bez nadsázky je toto společné dílo dalším významným počinem obou autorů pro připomínku významné osobnosti našich před- a poválečných dějin v oblasti technické i literární.