DANIEL STROŽ
(Báseň napsaná bezprostředně po smrti Miroslava Floriana)
Věnoval mi báseň, čtu ji dneska znova,
podáním ruky stvrdil přátelství.
V duchu si promítám jeho klidná slova,
byla v nich síla, také poselství.
Básník nezahořkl, jenom v srdci bolest
nesl si z hrůzy dnešních prázdných dnů.
Z cesty své neuhnul. Reagoval na lest,
nepřestal bránit touhy lidských snů.
Odešel-li od nás rovnou v našem středu,
v den narozenin, vprostřed své práce,
vidím v tom odkaz (nevěřím na pavědu),
daný nám pro příští generace:
Všem podlostem čelit se vztyčenou hlavou,
nezlomeni hledět v další boje.
Pro pravdu žít, nekorunovat se slávou.
Pro pravdu i umřít. Hrdě, vstoje!