- Jste zde:
-
LUK
-
Ročník 2021
- 23/2021 - 9. června 2021
O pohádkách s Lubošem Zeleným hovoří Michal Černík
S Lubošem Zeleným si tykáme. Jako začínající básníci jsme se autorsky setkali před více než půl stoletím ve sborníku Zelené světlušky, který vydala Mladá fronta, ale blíž osobně jsme se nepoznali. Mezitím se Luboš Zelený poezii trochu vzdálil a vydal tři knihy pohádek. Navazuje v nich na tradiční lidové pohádky, a navazuje na ně způsobem, který bych bez nadsázky nazval mistrovským. Myslím, že takové pohádkové knihy si nezaslouží zapomnění. To je důvod, proč řeč s Lubošem Zeleným bude o pohádkách.
Doněck, 28. 11. 2019. Sedím v sále Fondu Ruský svět v Doněcké republikové univerzální vědecké knihovně N. K. Krupské na setkání klubu milovníků poezie Lotos, kde probíhá prezentace nové knihy doněcké spisovatelky LIANY MUSATOVÉ Nejpravdivější kniha. Kronika ATO. Byla věnována pátému výročí začátku občanské války na Donbase. Autorka knihu sestavila z komentářů, svodek, vzpomínek dospělých a dětí a ze zápisků z deníku. Ke knize napsala i předmluvu. K 7. výročí Ruského jara přetiskujeme se svolením autorky z její knihy úryvek, vztahující se k počátku Ruského jara v Doněcku.
Rozhovor Radovana Rybáka se spisovatelem a podnikatelem Milanem Bielikem
Jaký jste měl motiv k tomu, napsat knihu s názvem Chybějící říše?
Pracoval jsem půl roku v Turecku, konkrétně v Ankaře, a to pro firmu, která patřila Saúdské Arábii. Díky tomu jsem měl v roce 2008 možnost nahlédnout do kultury a života muslimského národa. Pozoroval jsem trošku rozdíl v obraze, jaký o muslimském světě panuje u nás v Evropě a mezi realitou. Chtěl jsem určitým způsobem zkorigovat tento pohled, že to přece jenom není tak dramatické, jak se mnohdy uvádí. Právě z toho pohledu jsem na tuto mojí novou životní zkušenost nahlížel. To byl ten první impuls. Poté jsem se do této problematiky ponořil a hlouběji jsem se celou problematikou začal zabývat. Abych byl schopný popsat tuto oblast a moji myšlenku, která zní, že kdyby právě v této oblasti vznikl v budoucnu větší celek, bylo by to pro Evropskou unii a ostatní svět nikoliv nebezpečné, ale výhodné. Mohlo by se strukturovaně jednat s tímto regionem. Čili bylo by to výhodné také pro Čínu, Rusko, USA nebo třeba OSN. Tato myšlenka mi nedala spát a kolem roku 2012 jsem ji přetavil právě do knihy s názvem Chybějící říše.
MILAN BLAHYNKA
Ve své prozatím poslední knize kDYŽ pRŠí JEhLIČÍ, Příběh o smrti a zrození jednoho lesa (Euromedia Group, Praha 2021, edice Brána, obálka Ivana Brůhy, 248 s.) Aleš Dostál tak jako ve všech svých knihách poutavě vypráví o tom, co do hloubky zná ze své profese lesníka a zkušenosti chovatele jednoho psího plemene, a přitom nastavuje zvětšující zrcadlo obecným problémům naší nedávné i současné společnosti.
PAVOL JANÍK
Na základe mojej knihy Hovorca samého seba (2009), v ktorej sa zmieňujem aj o proteste vtedajšieho predsedu Zväzu československých spisovateľov (ZČSS) básnika Miroslava Válka proti zatknutiu Václava Havla, sa na mňa v súčasnosti obrátil nemenovaný historik a prejavil záujem o spomínaný dokument. Keďže som pri tejto príležitosti vyhľadal jeho kópiu, tak sa rád podelím o kľúčové a dodnes aktuálne myšlienky so širším okruhom čitateľov a záujemcov o moderné dejiny.
JIŘÍ JÍROVEC
Byla kdys zem, kde bylo vše, jak má být. Třeba s pohádkami. Večer je vyprávěly maminky, aby se dětem dobře usínalo. Ta zem dokonce měla svého básníka, který napsal: „Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku.“
FRANTIŠEK DOSTÁL
Nějak se mi to opravdu nedaří, i když na rodném listu mám zapsaný rok narození 1938. Tenkrát jsem tudíž neznal časopis pro chlapce Mladý hlasatel, v němž se objevovaly povídky spisovatele a dobrodruha Otakara Batličky (1895 – 1942). Bohužel populární časopis byl v čase nacistické okupace v květnu 1941 zastaven a život O. Batličky skončil ve věku 45 let v koncentračním táboře Mauthausen.