ZDENĚK NEJEDLÝ

Podzim na Vysočině

Na polích voní půda

Hlínou na ruby obrácenou

Jak na Vysočině

Oráči to jen dovedou

 

Voní dnes

Jak voněla loni

I předloni

I tenkrát

Když za traktorem

Tolikrát

Kolem a dokola

Obracel se

Družstevní čert

 

Brázdil kolem

Proutěných košíků

A nízké slunce

Kreslilo do polí

Dlouhé stíny

A my žáci školáci

Už sběrem unavení

Na oblohu posílali

Po obláčcích dýmu

Bramborové natě

Tajná přání

Pánubohu

 

Jaké bude zítra

Zdá se mi

Že trpím depresemi

Ucho si ale zatím

Uříznout nehodlám

 

Jak ten svět

Má lepší být

Než ten co máme

A až příliš užíváme

 

Pandemie

To je zmije

Zkouší nás

Ještě je

Zítra čas?

 

Setkávání Oslovení

Autorské čtení

Nevázané

Brožované

Listované

Vlastní Oslovení

 

Je a není

Setkávání

Představení

Zdali vůbec

Nebo někdy jestli…

 

Vydavatelem

Je hlas náš

Nic víc

Jako ta četba povinná

Ze školních lavic

Jako ten dříve

Odříkaný krajíc

Co dávno namazaným

Spadnul na zem

Ani pes už po něm

Neštěkne

Jakýpak handl

To slovo nepěkné

 

A tak si čtěme dál

Ze svých listů

Zdali někdy

Nebo ještě vůbec

Jestli…

 

Lhostejnost

Nakonec…

co je mi do toho

že se dějí nepravosti

 

Nakonec…

co je vám do toho

ze všech těch souvislostí

 

Stalo se

a je hotovo…

Nic nám přece nebylo

do toho

 

Život je boj

Žijeme jako v páternosteru

Bez zastavení

Neúnavně stejně

Dokonale obíháme

Nahoru a dolů

 

Jako v řece nekonečně

Proud vody stále teče

Zažíváme krach i pády

Otáčivé kolotoče

Šokující periody

Jako slabika

Se slovem se potýká

Neúnavná politika

Východiska hledá

Kdy jak a ke komu

Čecháček se přidá