ALEXANDR SCHÖNFELD

Severní strana náměstí

Ze severní strany náměstí

ještě nikdy nepřišlo nic dobrého

takže jakmile jsem tě tam viděl stát

byl jsem to já 

kdo se měl už tenkrát začít bát

Doteď cítím dýzl bavorák ze třetí ruky

chuť dokouřené camelky - jo pardon, to byla tvá pusa

tvé samozřejmé chceš mě? tak mě můžeš mít

Byl jsem to já 

kdo měl tenkrát odejít

Mnohem míň let je teď přede mnou

než uběhlo od těch divných časů

Napravit se za nás musejí už jiní

Byl jsem to já

kdo měl vidět všechny stíny

Dobře, že už dlouho o tobě nic nevím

že už dlouho nevím o ničem, co vědět nechci

že už smím jen stát a kousat se do pěstí

Byl jsem to já

tenkrát na severní straně náměstí 

Domov můj

Prý ještě voda hučí po lučinách

po sadech skví se z jara květy

Mlékem a pivem oblévaná 

I Boryš umí dát si do trumpety 

Tak táto tvoje země Česká

za ni tě děti mají rády

Koukni je vhodně zadotovat 

A styď se za spartakiády

Tak nějak neumím tu krásu sdílet 

V téhleté věci mám svůj strop

Dělat si hobby z tribun lidu

a v davu křepčit hop hop hop 

Tak to je tedy země Česká,

banky a exekuce pámbu chraň

looserům vymastit mozek dávkou

úspěšným v ruku předat zbraň 

Divný čas

Nastaly divné časy, divné, to chci říci,

že místo vládců vládnou štrajchpudlíci

Postranní ulice pod vládou obchodníků,

na rynku kázání už jen ze zvyku

V poledne chodívám s hořící svící

pátrat, kdy vstanou noví bojovníci,

zatímco všechny sociální třídy

testují nové Androidy

Básníkům létají z úst divní ptáci,

underground žádá o dotaci,

národ je rozdělený nad koryty

na bohaté a chudé parazity

Co jsem si myslel o poslední revoluci?

Cinkali jsme na sebe jako kluci

Dodnes jsme nepřiznali tajný hřích,

jak zvoní v kapse třicet stříbrných.

Teorie vyhrát

Ještě dříve, než jsem dopsal

bylo jasné, že dělám chybu.

Dvakrát do téže řeky

je vstup zakázán

Ohřívaná polívka je láska 

jen pro chuť, hlad s ní nezaženu

I tak by mě zajímalo,

jestli ještě vzpomínáš 

Kdysi jsem byl voják

vyškolený v teorii vyhrát

všechny války všech světů

kromě té, vedené s tebou

Vzájemnost také může být

druhem boje, jak jsme si dokázali

I tak dobře tuším

žes nezapomněla

Nedorazili jsme k vrcholu

přestože nám nechybělo odhodlání

Ale vydali jsme se k němu,

kolik z nás to může říci

Všechna další potkávání,

platná, ale už jen jako plagiáty

Já si prostě nechci pamatovat

žes už zapomněla 

Stanovení normy

V nákupním centru poslední pomoci

vyhlásili slevy

Akce pro nakupující lid zakryje akci

o které lid ať raděj neví

Na parkovišti se zakázaným stáním

držíme se spolu za ruce

Časově omezená buňka života,

časově omezená kontrarevoluce

Na rohu jakýsi zpěvák zazpíval

z potřeby, lásky, ochoty

Ke každé koruně v jeho kytarovém pouzdře

připočti daň z přidané hodnoty 

Po první odezpívané sloce

kvůli veřejnému pořádku

natočit, zdokumentovat a schovat,

vyměřit základní sazbu poplatků

Odevzdal jsem volební lístek

a jako všichni odešel do práce

Hodil jsem hlas tomu nejmenšímu ze všech zel

do urny naší civilizace

Hodil jsem hlas příležitosti a svobodě 

svobodě vzývat zlatý tele

příležitosti v pravý čas neříct ani slovo,

a neztratit svého nepřítele

Jedu už více nežli šedesátkou

a pořád ještě šlapu na plyn

Učitel autoškoly vedle na sedadle

vstřícný a ošuntělý Charlie Chaplin

cloumá mi s volantem, kam spěcháš

tobě už nikdy nic a nikam neuteče

Ale co když už se to dávno stalo

tak nešlap na tu brzdu, člověče

Prvomájový průvod leseb a gayů

odsoudila média jako přijatelný

Tanga a mužské podprsenky

umělé řasy, šminky, cyklistické helmy

Státní normalizační úřad

opouštějí úředníci po požárním schodišti 

rozptýlili se rázem v prostoru a čase

rozpustili v pouličním hřišti

Poslední podal mi do ruky tužku

a čtverečkovaný blok papíru 

Zakresli do grafu, cos všechno uviděl 

vynes a zobecni křivky, připoj funkce sestrojené na míru

A já právě cigarety odnáším do kontejneru

Jako bych poslední hřích ztrácel

malá Greta Garbo ukazuje na nebe

já se tiše snáším do separace 

Návštěva u nemocné

Vztekle stíhám anonymní stíny

pohledem ukrytým za okny svého Mondea

cestou do nemocnice za matkou.

Chtěla bych umřít, šeptá mi.

Nechci to dovolit a nedovolí to ani lékaři,

přestože důkaz, že líp je zůstat naživu,

nebyl doposud spolehlivě podán

Přál bych si věřit v lepší důvod,

nežli je prosté čekání na poslední výdech

ve stále více a více zaneseném čase. 

Po návštěvě ujíždím

vstoupit nazpět mezi stíny,

tentokrát zcela osobní.