KAREL SÝS

Kutná Hora v umění výtvarném

Historické město Kutná Hora se má věru čím pochlubit. Nicméně počet umělců, kteří k její poctě namalovali obraz, je udivující. Na to samozřejmě jeden kalendářní rok nestačí.

František Leták, žák Františka Jiroudka a Karla Součka – kdo si dnes vzpomene na jména jeho učitelů? Zkuste se zeptat náhodného chodce na ulici anebo v kavárně.

Josef Slavíček má slavné malířské jméno, ale je pravověrný občan Kutné Hory.

Vladimír Čečetka rodné město prakticky neopustil.

Jitka Rudolfová je rodačka a rodnému městu zůstala věrná. Je to výhoda, či nevýhoda? Vzpomeňme na případ Šrámka versus Heyduka. Šrámek na Písek zanevřel, byť ho oslavil nesmrtelným románem Stříbrný vítr, Heyduk v Písku prožil celý zbytek života, avšak zůstal v uměleckém ústraní.

Bohunka Waageová se jedním městem, byť královským, svázat nenechala. Nicméně složila skvělou poklonu tamnímu chrámu sv. Barbory.

Veronika Holá je ještě mladá, její kresby a malby jsou plné magie, a to doslova, jak se majitel kalendáře přesvědčí v květnu.

Josef Jan Šedivý byl kutnohorský rodák, maloval, ale i restauroval obrazy se světskou i církevní tematikou.

Jiřina Stupková žije, maluje v Kutné Hoře, ale pracuje i s dětskými výtvarnými kroužky.

Vlastimil Bareš, rodák z Posázaví, neváhá vydat se za inspirací i do Kutné Hory. Všimnete si, jak mnoho obrazů krouží kolem těžiště, jímž je chrám sv. Barbory!

Josef Krčil si po zásluze vysloužil přídomek „malíř svého města“.

Brigita Vyhnalová Krumphanzlová se kromě obrazu sv. Barbory může pochlubit kuriózně i návrhy uniforem ČSA.

Zdeněk Klouček, primář kutnohorské nemocnice, propadl rovněž malířské kráse kutnohorských zákoutí, zejména uliček místního Žižkova.

Zdeněk Brandt zdědil po svém příbuzném skříňku s barvami a barvy ho očarovaly a již neopustily.

 

Obrazy 2022

Druhý kalendář edice Tempus in Immortalibus Lapidibus je věnovaný jen jednomu malíři – Františku Letákovi. Umělec žije a tvoří v Praze.

Narozen v roce 1949 v Ústí nad Labem, prošel školami v Litoměřicích, Kamenickém Šenově, aby zakotvil coby žák profesorů Františka Jiroudka, Raimunda Ondráčka a Karla Součka v Praze.

Kromě zátiší a krajinomalby je jeho láskou především Praha.

Letákova Praha je v kalendáři zastoupena osmi obrazy, které zachycují prchavou a přece věčnou krásu pražských chrámů a mostů. Prchavou – neboť siluety architektury nejsou ohraničeny ostře, ale jako by se chvěly v záblescích okamžiků.

Počet do dvanácti pak doplňují impresionisticky působící obrazy žen a mistrné zátiší s citronem.

Edici Tempus in Immortalibus Lapidibus (ve volném překladu Čas zakletý do kamene), která vydává velkorozměrové umělecké sběratelské nástěnné kalendáře, založil a řídí Miroslav Moravec.

K názvu edice a jejímu zaměření ho inspirovala Hora Kutná, kde žije.

Podle jeho slov je Kutná Hora vlastně kamenná pohádka, historie a čas zakleté do kamene.