ROMAN BLAŠKO

Prožíváme složitou dobu, která bude ještě složitější. To je také jeden z důvodů, proč jsem oslovil Karla Sýse, zda bych mohl v našem středečním LUKu, který je součástí deníku Haló noviny, publikovat své krátké autorské věci, ať už to jsou básničky, eseje, zamyšlení, různé společenské i osobní teze o životě.

Kdo mne zná, ví, že u sebe nosím neustále nejen svůj diář, ale vždy i takové malé sešitky, které jsem naplnil právě těmito poznámkami z jedné i druhé kapsy. Původně jsem to chtěl přísně rozvrhnout na jakési části o společnosti, o politice anebo o lásce. Karel Sýs mi doporučil, abych toto aranžmá nechal volně plynout, a tak věřím, že Karel ví, co povídá a nechám v tomto směru jemu volnou ruku.

Nečekejte vysoké umění havlovského typu, kdy po přečtení se vám myšlenky zavrtají do hlavy a kdy v nich hledáte tu skrytou filozofickou myšlenku, abyste pak zjistili, že je to ve skutečnosti nakonec jen malá opilecká etuda, totálně bez významu. Ne, opravdu tohle nehledejte.

V mých krátkých poznámkách jsou spíše věci podněcující k zamyšlení a inspiraci. Velký prostor zde má láska, neboť ta nás provází celým životem a zasahuje i celou společnost. Dělá z nás opravdovou lidskou bytost. Snad vám odlehčí tuhle vypjatou dobu a možná vykouzlí i chvílemi úsměv na vaší tváři.

V hluboké úctě k vám i životu