TAŤÁNA KRÁLOVÁ

Redakce Nové republiky vyhlásila v prosinci 2021 literární soutěž pro své čtenáře o nejlepší povídky na téma Vánoce, které nesměly být. Zúčastnilo se deset autorů. Odborná porota ve složení Lenka Procházková, Karel Sýs, Jan Schneider a Vladimír Skalský vyhodnotila čtyři nejlepší texty.

VĚRA BERANOVÁ

V Galerii Kooperativa v pražském Karlíně probíhá výstava nazvaná ATELIÉRY: Umělci a jejich tvorba napříč generacemi.

MILAN BLAHYNKA

Už podtitul Dvaatřicet rozhovorů s báječnými lidmi signalizuje, že v knize pod názvem U KÁVY A SAUVIGNONU (Olympia, Velké Přílepy 2021; návrh obálky, grafická úprava a zlom Šárka Kočí Rosolová, 352 s.) se dají čekat rozhovory poněkud zvláštní; většinu rozhovorů pořizují a nejlepší z nich pak do knih skládají novináři a ti si přirozeně vybírají (nebo jsou jim vybírány) osobnosti, které mají co říci, témata, která frčí, a také píší podle zaměření periodika a zájmového okruhu čtenářů. To je jistě v pořádku, má to však i rub: jsou často na jedno brdo. Inzeruje-li Jiří Vlastník posezení u kávy a vína, jež má zřejmě rád, a to s lidmi nejen zajímavými, natož významnými, důležitými a některými i slavnými, zaručujícími čtenářský zájem, ale báječnými, je to jiné kafe, mohou to být lidé známí i neznámí, lidé nejrůznějšího věku, oboru, zkušenosti, určitě však lidé, s nimiž je milo pobýt. A to znamená, že tyto rozhovory se chtějí velmi odlišit od rozhovorů, jaké se vedou ve zpovědnici, v ordinaci nebo dokonce na policii nebo na soudech; jsou to rozhovory, které nechtějí být ani vyznání ani výslech, ale radost z rozmluvy v pohodě.

JOSEF JIROUŠEK

Pan Ivo Hodný byl obyčejný muž. Žil celkem spořádaně, klidně. Proto bylo pro každého překvapení, že si chtěl vzít dobrovolně život. Zda měl nějaké zdravotní problémy, či v tom byla ženská… čert ví. V každém případě jeho odchod na onen svět byl docela zajímavý. Pan Hodný se nejdříve chtěl zastřelit. Od jednoho podvodníka koupil revolver a k tomu jeden náboj. Prý mu to stačí, ujistil ho podvodník. A taky aby prý nevyvedl nějakou lumpárnu. Náboj se ale vzpříčil v hlavni, a tak náš Ivoš pistoli zahodil a rozhodl se, že se utopí. Vyhledal klidný rybníček s hezkým názvem „Život“, zde si přivázal šutr na krk a skočil do hlubiny. Nevšiml si ovšem rybáře, který opodál chytal ryby. Ten ho vytáhl a vynadal mu, že mu plaší ryby. A když se chce mermomocí zabít, ať to zkusí jedem.

PAVOL JANÍK

Prof. PhDr. Pavol Mešťan, DrSc. (4. 11. 1946 – 29. 4. 2022) svojou pozoruhodnou autorskou a edičnou činnosťou zanechal výrazný duchovný odkaz ďaleko presahujúci hranice Slovenska. Tri desaťročia pôsobil v v Slovenskom národnom múzeu ako riaditeľ Múzea židovskej kultúry. Okrem iného redigoval rozsiahlu Edíciu Judaica Slovaca. Ako mimoriadne erudovaný intelektuál vždy prezentoval zasvätený pohľad na doterajší globálny civilizačný vývoj i aktuálnu tému budúcnosti ľudstva založenej na spoločných etických a humánnych normách.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Člověk se narodil, aby prožil svůj život v poklidu a spěchal jen tehdy, aby byl včas na pracovišti. Možná však, že už to vždy neplatí, protože mnozí z nás již o pracoviště přišli a někteří o něj vůbec nestojí. Žijí však v pohodě, i když o zdroji jejich peněz se toho příliš neví. Ví se třeba jen, že kdesi kotví jejich malá loďka dlouhá jen 130 metrů. Ta by se na proslulý a v tuzemsku známý veletok Botič nevešla.

LECH PRZECZEK

• Měl plná ústa prázdných slov.

Ze sbírky Epopeje ulic a cest

 

KLÁRA DAVIDOVÁ

Fialový příliv

Ruce mám spoutané purpurovými stuhami

Vlasy prokvetlé zlatem volně padají do tváře

MIROSLAV KANTEK

Feérie už skončily se,

zalezly i maškary,

lid se trochu poveselil

a zas mu duše churaví.