JIŘÍ JÍROVEC

Josef Pavel, ministr vnitra v Černíkově vládě, ohlásil v červnu 1968 zrušení cenzury. Následně přišlo vyzvání, aby lidé již neposílali anonymní dopisy a udání. Jan Werich to tehdy komentoval v rozhovoru s Vladimírem Škutinou. Možná šlo o ctnost z nouze. Cenzoři tehdy seděli v redakci velkých médií a často se v nich dočista „zkazili“. Po Srpnu 68 nebyla původní forma cenzury obnovena, ale odpovědnost za obsah byla přesunuta na šéfredaktory.

LUBOMÍR MAN

Mám pár talentů, o kterých si myslím, že nejsou k zahození. Začnu tím nejobyčejnějším, protože byl prvním, kterého jsem si na sobě všiml. Umím – vlastně uměl jsem – rychle rozkmitat nohy. Poznal jsem to za války v Kuratoriu. Rozestavili nás – to je asi stovku třináctiletých kluků – podél délky brankové čáru fotbalového hřiště třebíčského Orla – a měli jsme o závod běžet k brankové čáře protilehlé. Doběhl jsem tam jako první a co jiného jsem si měl myslet, než že mám na běh talent. Nebyl to samozřejmě talent nejvyššího společenského ranku, ale i tak mi udělal radost. Takovou, že jsem jeho rozvíjení věnoval 15 následujících roků.

VÁCLAV PELCMAN

Protože jsem, z top literární klasiky, přečetl již mnohé opakovaně, zejména poezii, tak se uchyluji i k současnému literárnímu byznysu. Poezií se v této úvaze zabývat nebudu, přestože se také ubírá cestami unifikace (obsahem). Ani klasickými romány; tam zůstávají stále nosnými rozdíly v obsahu, krajinné, zvykové i politické odlišnosti.

MILAN BLAHYNKA

Monografií NEŠŤASTNÁ REVOLUCIONÁŘKA (NLN, s. r. o., Praha 2021, grafická úprava Jan Skružný) předsevzal si Stanislav Holubec vysledovat, analyzovat a zhodnotit (řečeno podtitulem knihy) Myšlenkový svět a každodennost Luisy Landové-Štychové (1885-1969), bezpochyby jedné z nejsložitějších osobností v dějinách české společnosti, politiky a kultury dvacátého století do roku 1969, už v posledním desetiletí málo známé a připomínané.

IVAN ČERNÝ

Nebo též Ať žije pivo či Sláva našemu pívu by se mohl jmenovat další knižní počin historika fotografie, sběratele dobových snímků, publicisty a spisovatele Pavla Scheuflera. On si však zvolil výstižnější název pro knihu, kterou tímto představujeme, neboť jest časově zarámována: PIVO ZA CÍSAŘE PÁNA.

BŘETISLAV KOTYZA

Já nikdy neuměl jen tak

plivat skrz mezírky zubů

Nikdy jsem nedoved‘ a

nesložím doktorát