PAVEL AUGUSTIN
Chudí milenci
Proč mrzký peníz
schází v lásce nám,
proč kvůli němu
nemůžeme se vzít.
Ach, kde ho vyrobit.
Proč auto jezdí na naftu
a láska na peníze,
proč čistá láska nežije
jen ze vzduchu a barev,
hltal bych doušky třpytu
z tvého retu
a kašlal na peníze,
vysáli bychom atmosféru
a dostali se do nebes.
Pluli bychom na obláčcích
a hltali tu krásu.
To tam by bylo jablko sváru,
jen kdyby pod námi
láska nejezdila na peníze.
Tak neboj se žít z lásky a ze vzduchu,
neměj už tu divnou předtuchu
a nemysli už na peníze.
Štěstí je v nás
Štěstí je v nás,
i když podzim života
ke spánku ulehá,
a teplo z léta
zůstalo v nás.
Štěstí je v nás,
i když jinovatka
na podzim přírodu
zamyká.
Štěstí je v nás,
i když láska se
v depresích a starostech
rozpouští
a splín zůstává.
Štěstí je v nás,
i když půdu pod nohama
ztrácíš
a teplo domova
se někdy vypaří.
Štěstí je v nás,
i když do vlastní duše
se podíváš
a démanty něhy
a citů tam nacházíš.
Štěstí je v nás,
když ho tam objevíš!
A chceš ho tam mít!
Vlastní cestou si běž
Když slova ti dochází
a krátí se dech,
tak vlastní cestou si běž.
Když zjistí ti duševní poruchu
a nikdo za tebe nesloží záruku.
Když dívka je ti nevěrná
a láska tě podvádí,
tak vlastní cestou si běž.
Když třesou se ti kolena
a přátelé nemají čas.
Když se ti nechce spát
a svět černý ti připadá zas.
Když země nechce se otáčet
a slunce na tebe nesvítí,
tak vlastní cestou si běž.