PAVEL AUGUSTIN

Chudí milenci

Proč mrzký peníz

schází v lásce nám,

proč kvůli němu

nemůžeme se vzít.

Ach, kde ho vyrobit.

 

Proč auto jezdí na naftu

a láska na peníze,

proč čistá láska nežije

jen ze vzduchu a barev,

hltal bych doušky třpytu

z tvého retu

a kašlal na peníze,

vysáli bychom atmosféru

a dostali se do nebes.

 

Pluli bychom na obláčcích

a hltali tu krásu.

To tam by bylo jablko sváru,

jen kdyby pod námi

láska nejezdila na peníze.

 

Tak neboj se žít z lásky a ze vzduchu,

neměj už tu divnou předtuchu

a nemysli už na peníze.

 

Štěstí je v nás

Štěstí je v nás,

i když podzim života

ke spánku ulehá,

a teplo z léta

zůstalo v nás.

 

Štěstí je v nás,

i když jinovatka

na podzim přírodu

zamyká.

 

Štěstí je v nás,

i když láska se

v depresích a starostech

rozpouští

a splín zůstává.

 

Štěstí je v nás,

i když půdu pod nohama

ztrácíš

a teplo domova

se někdy vypaří.

 

Štěstí je v nás,

i když do vlastní duše

se podíváš

a démanty něhy

a citů tam nacházíš.

 

Štěstí je v nás,

když ho tam objevíš!

A chceš ho tam mít!

 

Vlastní cestou si běž

Když slova ti dochází

a krátí se dech,

tak vlastní cestou si běž.

 

Když zjistí ti duševní poruchu

a nikdo za tebe nesloží záruku.

 

Když dívka je ti nevěrná

a láska tě podvádí,

tak vlastní cestou si běž.

 

Když třesou se ti kolena

a přátelé nemají čas.

 

Když se ti nechce spát

a svět černý ti připadá zas.

 

Když země nechce se otáčet

a slunce na tebe nesvítí,

tak vlastní cestou si běž.