MIROSLAV KANTEK
Ta dáma měla pro mě kdysi jisté kouzlo,
když ve Sněmovně křičela:
Já chci taky něco říci!
A pak v háčkovaném salupu,
co připomínal nelítostnou inkvizici,
své návrhy ráčkovanou řečí kvičela.
V řeči měla jiskru,
co zažehává plamen,
a v spravedlivém hněvu
rozhořčeně štkala:
Blbci, bez mých ideálů
bude s vámi brzy ámen!
Ta dáma pro mě měla jisté kouzlo
a já se honem učil ráčkovat:
Tdáva, tdik, tdenýdky, tdumpeta,
abych s ní moh vytdaziti
válečnicky do světa
a přitom toužit po mítdu.
Ne však z tdozbitého atomu,
neboť mítd tou dámou poslaný
byl by pouze navždy postdaný.
A mírová doktrína?
Ta té dámě v salupu
by vyděšeně sama spadla do klína