FRANTIŠEK DOSTÁL

Žijeme v úžasných časech, kdy naprosto každý ví, co má dělat, a jak se má chovat každý člověk okolo něho. Také to umí dát někdy výrazně najevo. Ať již zvýšeným hlasem, či vzkazy třeba i za stěračem automobilu. Informace zaplavují svět a digitální technologie zahlcují volná místečka v mozkových schránkách. Doplňkem jsou i zvěsti, kolik tanků bylo někde zničeno, a o kolik domů přišli obyvatelé měst, kde lidé dávají najevo vzájemnou lásku vyprázdněnými zásobníky svých kvérů. Někdy i hladovými žaludky. Kdepak, na chytré lidi nemá ani ten nejchytřejší z nich, co tají svoji příslušnost a stav kont, které má uloženy kdesi na ostrovech za několika moři.

Lidé čím dál víc nejsou spokojeni s místem svého žití, a tak se rozhlížejí po nějakém novém. Někde pro tyto lidi nejdříve posekali louku, na které vyrostlo stanové městečko. Nemusíme ani do daleké ciziny. Stačí se podívat jen do pražských Malešic. Lidé si přece musí pomáhat, což je určitě moc a moc dobře. Ještě to chce asi také pomoc nezneužívat a nechodit si pravidelně pro podporu. Možná by se vyplatilo sejímat otisky prstů, aby byl konečně přehled. Jsou to jen pouhé řeči a lidé, ukrývající se pod označením politici, by měli mnohé vědět. Jinak jsou sice pořád politiky, ale zároveň i lidé neznalí. A teď si, občane, vyber a rozhodni, co vlastně chceš. Nakonec netoužíš zůstat ve své antipatii a nezájmu o dění okolo sebe? Prý se blíží i nějaké volby…

Lidí na světě přibývá a je hodně těch, co se chtějí mít tak dobře, jako ti okolo nich v jiných zemích. Jak to ale udělat, když po léta se nekomunikovalo, ale jen se prahlo po moci, a pracovat mají jen ti ostatní. Museli by ale opravdu chtít a netoužit jen po zámcích na dosud neobjevených ostrovech.

V hospodě se někdy sní o dalším pivu, ale v kapse už na něj nemusí být. Zvláště ve žhavé současnosti. A tak se začnou vést třesky plesky o tom, kde a jak si sehnat peníze. Lze to i vlastním přičiněním, ale zabere to někdy trochu času. Nakonec i výplata může být poněkud přiškrcena kvůli nějakým půjčkám či dokonce dluhům.

No a pak jsou všude okolo nás tisíce prchajících lidí z různých důvodů rovněž za klidem a něčím lepším. Myslí to ale všichni upřímně? Na desku stolu lze třísknout rukou tak silně, až se ozve bolest. Pomůže to ale všem lidem okolo nás?