FRANTIŠEK DOSTÁL

Nejsem obdivovatel televizní obrazovky a spatřím jen občas nějaké obrázky, co dokážou potěšit a umožní ohlédnout se do časů již odešlých. Nedávno jsem na obrazovce zahlédl nějakou dámu ještě v roušce, která na adresu jednoho politika pronesla zajímavá slova. Ten prý někomu nabídne trafiku. Zajisté tím byla míněna jakási úlitba, či snad přímo post hodně vysoko na nebeských pláních…

Mě ale ze všeho nejvíc zaujalo slovo trafika. Okamžitě mi přivolalo vzpomínku na bývalé dřevěné domečky postávající na různých místech Prahy. Třeba i na tu, která stála hned vedle zdi bývalé továrny Jindřicha Waldese ve Vršovicích, nyní Koh-i-noor, a dávno již zmizela. V jejím sousedství dosud stojí krásné platany, kolem kterých docházím navštěvovat svého kardiologa sídlícího v zadním traktu továrny na patentky a spínadla všeho druhu. Vždy pohlédnu na vydlážděný chodník, kde budka trafiky stála.

Jenže mé vzpomínky zalétají ještě dál do klukovských let, kdy kdosi postarší z nás byl pověřen zakoupením krabičky cigaret pod názvem Partyzánky. Ty jsme vzápětí kouřili v závětří kostela sv. Václava, stojícího rovněž ve Vršovicích. Likvidace cigaret probíhala u zdi, za níž byl oltář kostela, a proto nás světec neviděl. Myslím, že krabička tohoto kuřiva vyšla na korunu šedesát…

Před okénkem zmíněné trafiky býval rovněž pult, kam bylo možné odložit si i tašku, než do ní kupující vložil zakoupenou tiskovinu. U stejné dřevěné trafiky se zrodil i příběh fotografa Oldřicha Karáska. Vyprávěl mi, jak u zdejší trafiky ve večerní tmě si povídal s jedním děvčetem, a odložil brašnu s fotoaparáty na pult. Pak dívku doprovodil až kamsi k Nuslím a vzpomněl si, že na pultu trafiky zapomněl své fotoaparáty. Stala se neuvěřitelná věc. Po svém návratu k trafice zjistil, že si brašnu nikdo nepřivlastnil…

Čas kolem nás plyne a já ho zřejmě asi poněkud víc vnímal. Cítím, že mi to vydrželo po hodně let a přál bych to všem lidem.

Takže politici si rozdělují trafiky a ještě se u toho hádají. Parlamentní prostory se zdají být zřejmě příliš malé, a tak mě napadá, že by se mohli dohadovat na bývalém sletovém stadionu na Strahově. Vešlo by se jich tam na dvě stě tisíc, a těch trafik, co by pak přibývalo! A pak – křik na čerstvém vzduchu prospívá plícím…

Až někdy opět poběží opět film Zdeňka Svěráka Obecná škola, lze v něm spatřit na začátku ulice, která nese název Elektrárenská, rovněž zajímavou archiválií trafikantského příbytku. Dřevěné budky trafik, vedle prodeje kuřiva, poštovních známek, novin, časopisů, se zasloužily rovněž o sdělování informací. Co si pamatuji, tak třeba měsíčník věnovaný křížovkám vždy velice brzy nebyl k mání…