VÁCLAV PELCMAN

Patřím mezi ty laiky, kteří v Janu Husovi vidí jen bojovníka proti sociální nespravedlnosti, kterou mu předestřela příležitost stát se knězem, kdy buď mohl spokojeně žít z prebend a nevzdělanosti lidu, nebo plnit zodpovědně úkoly, které vycházely ze zásad vyplývajících z prvotních křesťanských zákonů církve. A Hus brzy, již poté, kdy se stal Mistrem, konfrontací biblických textů se skutečnostmi doby, odhalil zločinnost vysokého duchovenstva, které vedlo život v rozporu se vším, co hlásali jiným. K tomu nedospěl již v Husinci, ale v Praze na Karlově univerzitě, a to ne náhle, ale postupně.

Přečetl jsem dvě desítky knih vydané v češtině, které jsou poměrně snadno dostupné. Protože byly, zejména odborné, vydávány v malých nákladech, jsou ty starší již dostupné jen odborníkům. Jsem potěšen, že až na výjimky většina spisovatelů i historiků vidí velikost Husovu v jeho sebevražedné kritice zlořádů té doby.

Na závěr svého pátrání po potřebné literatuře jsem objevil „poklad“, od autora nad jiné povolaného, ve své době tajemníka Ústavu pro patristiku (patrologii) papeže Jana XXIII. Zde trochu odbočím, aby si snad někdo nemyslel, že se jedná o omyl, protože papež toho jména, který byl spoluzodpovědný za Husovu smrt, byl papežskou kurií vymazán ze seznamu papežů, a tento nový, téměř současný, se měl pokusit napravit názor na církev. Předmětná kniha nese název Jan Hus v představách šesti staletí a ve skutečnosti (2015). Odvážné tvrzení vychází zřejmě z neomylnosti i papežského okolí. Tento autor dosáhl vysokých postů, včetně děkana katolické teologické fakulty UK. Ale o knize na jejím místě. V mém přehledu začnu od nejstarších teologických prací, přes vědecké, umělecké i historické texty, v časové posloupnosti.

Náboženské – Jan Karafiát: Mistr Jan Hus, z Boží vůle reformátor a mučedník (1871, 2020)

Méně známá knížka spisovatele a evangelického faráře Jana Karafiáta o nestorovi české reformace, kterou jeho učedníci vydali znovu. Knížku tvoří kapitoly: Kdo je to?, Víra a Písmo, Velikán Hus jako člověk, Velikán Hus jako mistr, Velikán Hus jako kněz a kazatel, Velikán Hus jako reformátor, Hus, Boží muž, Jak Hus rostl, Ty jsi má kost a mé tělo. Jak je zřejmé z názvu kapitol, autor se snaží z Husa udělat evangelíka. Pro toho, kdo četl odborná pojednání i prozaické romány, nepřináší kniha nic nového. Vydalo Didasko Kroměříž, kde Karafiáta připodobňují J. Husovi.

Historické – Mistr Jan řečený Hus z Husince: Václav Flajšhans (1901)

V úvodu autor informuje, že o životě M. Jana Husi, „jediného Čecha, jenž dal nový směr dějinám Evropy a civilizace světové vůbec, bylo psáno, a to již od samého počátku XV. století, ale přece naše literatura neměla dosud knihu, která by život tohoto největšího Čecha učinila svým hlavním obsahem. Již v XIX. století se objevily české knihy, zabývající se životopisem mučedníka kostnického. R. 1850 J. W. Sommer, napsal a vydal Obšírný životopis mistra Jana z Husince, vůbec Hus nazvaného. Je to nejobšírnější, nejdůkladnější a nejstarší český životopis Husův, ale Sommer sám píše, že je to ‚podle Aug. Zitte, kněze církevního‘. Je prý plné legend. R. 1857 vyšel spis svobodného pána Jos. Alex. Helferta, menší, ale daleko důležitější a modernější Mistr Jan Hus, aneb počátkové církevního rozdvojení v Čechách, ale opět přeložené z němčiny (autor protičeský a proti Husovi)“. Ale teprve další autoři, je zde uveden jejich autorův výčet, se dopracovali k tomu, co autor zapracoval do své knihy. Poctivé přiznání jeho zdrojů informací.

Jeho kniha je rozhodně první z dvacátého století. Celkem patnáct kapitol stojí za přečtení. Jistě sloužily dalším autorům jako zdroj informací. Je to plně dostačující, vyvážený poměr obsahu historického dokumentu a románu, věnovaný danému námětu. Vynikající četba i pro čtenáře 21. století. Musí vyhovět 99 % čtenářům. Autor byl velký vlastenec, hodnověrný a vzdělaný.

Václav Flajšhans byl český filolog a literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa. V letech 1885-1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském a pak učil na gymnáziu v Praze na Vinohradech. Roku 1900 byl zvolen členem České akademie a roku 1901 Královské české učené společnosti.
Vědecké – Mistr Jan Hus život a učení: Václav Novotný, Vlastimil Kybal (1919)

Kniha obsahuje části: Mládí a začátky, Začátky činnosti kazatelské a spisovatelské, První boje o Wyclifa, Arcibiskup Zbyněk a strana reformní, Rozepře s arcibiskupem a německými mistry až do vítězství národa Českého a Husa, Zápas Husův s mocí duchovní až do smrti Zbyškovy. Každá část kapitoly má své pojmenování podle obsahu. Velmi podrobné zpracování námětu. Téměř na každé stránce několik poznámek s odvoláním na zdroje. Odvolávky na Palackého, Flajšhanse, Krejčího, Sedláka, Bartoše, ale i Nejedlého a další. Přísně odborný, vědecký přístup. Poznámky jsou polemické, souhlasné i odmítavé. Ve své době nejpodrobnější rozbor doby a Husa.

Vědecké – Mistr Jan Hus život a učení: Václav Novotný, Vlastimil Kybal (1921)

Druhá kniha obsahuje další tři části: Hus proti moci papežské. Rozdvojení strany Wycliffské, Jednání o dohodu. Hus ve vyhnanství až do odchodu na koncil., Koncil Kostnický. Husova smrt, Je opět rozsáhlá svým obsahem, rozsahem a informacemi z dokumentů, které se zachovaly. Jsou to citace, polemiky a upozornění na články jiných badatelů v míře opravdu nevídané. Autor (Novotný) byl poctěn Jubilejní cenou České Akademie pro vědy a umění. Také v tomto díle se autoři vyjadřují k datování některých spisů Husových. Opět bohatý rejstřík a doplňky a opravy, které se dříve vloudily do tisku. Vědecké, vyčerpávající poznatky na daná témata.

Autoři napsali další díly historie, prakticky až do Husovy smrti – celkem pět svazků.

Někdy byly vydány se jménem autora Novotný, jinde Kybal. Správně má být společně. Odborné – František Václav Krejčí: Jan Hus (1925)

Druhé vydání knihy od našeho významného historika, tentokrát v Ústředním dělnickém knihkupectví a nakladatelství, Antikvariát (Ant. Svěcený). Vynikající vědecké dílo filozofa a historika o Janu Husovi stručně, jasně, do hloubky, bez přikrašlování a literárních ozdob. Jeho díla se báli vládci prvé ČSR, ČSSR i současné ČR. Jeho analýza reformního náboženského hnutí by podkopala křesťanství, a tím i židovství, což určité síly nedovolí, protože by se rozpadl základ kapitalistické soustavy. Proto je asi třeba jeho dílo, a jiných, v tomto smyslu „zapomenout“, tedy nevydávat tiskem.

Románové – František Josef Čečetka: Mistr Jan Hus (1927, 2015)

Přečetl jsem si již vynikající knihu o Husovi od Evy Kantůrkové, ale tato kniha ji předčí ve všech směrech. Autor musel jistě hodně dlouho shromažďovat potřebné podklady, které pak mistrně skloubil v podmanivé čtení. Kniha, a hlavně život a osudy Jana Husa musí i po staletích oslovit a pobouřit každého Čecha. Byl to člověk, který se dost podobal pohádce o Ježíši Nazaretském (mimo těch zázraků apod.), ale již v historickém čase doložené, že by to měl být příklad pro podobného člověka v současném morálním marasmu dvacátého prvého století, a to nejen v Česku, ale na celém světě. Čeští „zemězrádci“ se rozmnožili téměř na polovinu národa. Autor se zřejmě přiklonil k pozici TGM, který se studiu Husa také věnoval.

Románové – Oskar Wöhrle: Jan Hus, poslední den (1933)

Vynikající román ke kauze Jan Hus. Autor, ač Němec, vyjevuje svoje názory nezaujatě a věrohodně. Z jeho knihy by se daly opsat mnohé pasáže jednoznačně pravdivé, logické a burcující. Nevšední pohled na dramatické, až kruté události. Autor dokáže být nejen moudrý, ale i vtipný, když popisuje obyvatele Kostnice a její hosty. Takovou knihu bych si rád koupil, ale není v dohledu její vydání. Patří mezi nejlepší, i když s historickými chybami. Přeloženo z němčiny.

Wöhrle byl alsaský německý básník, vynikající myslitel, filozof a spisovatel. Dovede se dívat na problémy nezávisle a nezaujatě. Ocituji jednu jeho úvahu: „Co má Bůh z toho, sloužíme-li mu? Co prospěje Bohu, jsi-li zbožný? Nebo, co mu tím dáváš, jsou-li tvé cesty bez úhony? Co má z toho Bůh, postíme-li se, modlíme-li se, prosíme, almužny dáváme, služby boží konáme?… Nic. My sami máme z toho užitek, ne Bůh. Neříkej proto Bůh, říkej Církev.“ Pro někoho rouhání, pro rozumné pravda pravdoucí. Další citace: „Hus uvažuje v Kostnici: Byl jsem opravdu vůdcem a řidičem, byl pánem svých tahů? Nebyl jsem naposled jen pouhým, kupředu strkaným nárazným kamenem? Beranem, kterého používají silnější a rozvážnější síly k útoku? Beranem, kterého nechali proti všem pravidlům padnouti, když šlo do tuhých?“ Románové – Miloš V. Kratochvíl: Mistr Jan (1951, 1952)

Autor rozdělil svůj příběh na dvě části. Nic nevynechal ze známých faktů, ale umělecky zpracoval podstatné úseky Husova života do jeho odchodu ke koncilu v Kostnici. Psal tak, že se text přímo nabízel pro filmové zpracování, což se také, v určité míře, i stalo. Je to stranické, laické líčení, které má přesto své místo v celkovém objemu literárních prací na toto téma v češtině. Podle autora je to prvá část ze zamýšlené Husitské trilogie. Je to čtivé a potřebné dílko, mezi ostatními autory (Flajšhans, Šmahel, Karafiát, Soukup, Kejř, Chadima, Ransdorf, Čečetka, Kantůrková, Macek, Sedlák, Novotný, Kybal, Sedlák, Wöhrle, Palacký).
Další ztvárnění osudu tohoto velikána české minulosti je nevšední. Knížku tvoří kapitoly: Dětství, Čechy a Češi na zač. 15. st., Praha v době Husově, Husovi předchůdci a učitelé, Kazatelem v Betlémě, Revoluční myšlenky, Začátky boje, Zápas o univerzitu a srážka s arcibiskupem, Vystoupení proti odpustkům, Znamení krve, V jižních Čechách, Hra úskoku a lsti, Loučení a cesta, Kostnice, Vězeň, Slyšení, V očekávání smrti, A na té pravdě dnes vesele chci umříti, Vítěz nad smrtí. Autor čerpal z literatury: Zd. Nejedlého, V. Novotného, F. M. Bartoše a Josefa Macka.

Odborné – Josef Macek: Jan Hus (1961)

Kniha je rozdělena na dvě části: Jan Hus (7 kapitol), Z Husova díla (10 listů – dopisů). Knížka je doplněna černobílými fotografiemi. Části: Dětství a studia, Počátky veřejné činnosti, Boj s arcibiskupem, Boj o odpustky, Na venkově, V Kostnici a Závěr. Autor předkládá jasná fakta, tak jak byla zjištěna z dokumentů. Je to marxistické hodnocení dějin. Není to románové zpracování podle vůle autora. Ne náboženské usilování, ale boj o spravedlnost. Postupné odkrývání evropské politiky! Není to líbivé vyprávění, ale dokumentační zpracování. Macek byl český historik, který studoval nejprve husitské hnutí. Po únoru 1948 se jako mladý komunista stal předním režimním historikem. V šedesátých letech ve své práci z marxistických pozic ustupoval.

Dokument – Miloslav Ransdorf: Mistr Jan Hus (1993)

Autor rozdělil problematiku do kapitol: Pravda, která vysvobodí, Mistr Jan Hus, Husův odkaz v proměně staletí, Zdroje Husova myšlení, Postskriptum: Husitský duch národa kacířů je nezničitelný, Doslov. Autor prostudoval mnoho dokumentů, o čemž bez hodnocení podává nezaujaté informace. Já jsem si vypsal: „Palacký dobře vidí, že boj o svobodu náboženskou je formou boje i o svobodu politickou a sociální. Palacký v opozici proti výtce z husitského protiněmeckého šovinismu tvrdí, že husitství bylo ‚první velkou válkou národů v dějinách světových, která byla vedena nikoli za zájmy hmotné, nýbrž za pouhé statky ducha, tedy ideje‘“. Je to stručný výtah o tom, co bylo na dané téma vyzkoumáno z originálních dokumentů, odpůrci i příznivci Jana Husa.

Románové – Eva Kantůrková: Jan Hus (1991, 2008)

Autorka vynikajícím způsobem zpracovala výsledky prací českých historiků, kteří se zabývali osobou Jana z Husince. V tomto díle jsem nenašel nic, co bych označil za pochybné. Autorka s velkým přehledem srozumitelně a přesně popisuje vše, co bylo o Janu Husovi z listin vyzkoumáno. Věci pro méně znalé této problematiky mistrně vykládá, dokládá a opakuje až k úplnému pochopení. Svou obsáhlou publikaci z r. 1991 rozdělila na Vstup a třináct kapitol s Epilogem. Výklad je tak hustý a přesný, že nelze nic ubrat, změnit nebo doplnit. Pro toho, kdo nevěří v římské katolictví, jen ukazuje, jak je to prohnilá instituce, a to až do dneška. Nejhorší na tom je, že stále se nachází lidé, kterým tato organizace přináší bohatství, jak ostatně tvrdil Hus již před stoletími a pěstují si je (nejen Řím, ale i EU a klerofašistické organizace.). Knihu poctila v r. 2017 Unie českých spisovatelů svou cenou.

Náboženské – Jan Evangelista Sedlák: Mistr Jan Hus (1915, 1996)

Hlavní obsah knihy: Doba před Husem, Léta přípravy a úspěšné práce, První bouře, Kritický rok, Vrchol a pád, Ve vyhnanství, V Kostnici, Husova osobnost a činnost. Dvacet příloh. Obsáhlý text končí: „hnutí náboženské, jež mělo v Čechách obroditi církev, zatím však nadlouho odtrhlo valnou část národa od ní…“. Jinak je to čtení pro silné nervy. Takové hnidopišství v oblastech naprosto jasných, zoufalé úsilí udržet nevědecké názory na lidské bytí a vůbec život ve vesmíru mohlo mít význam ve středověku. Rozebírat záležitosti jako proměna oplatky v tělo a krev člověka, zejména nikdy neexistujícího, je jen ztráta času, ale je vhodné se o tom někde vyjádřit. Vynaložil jsem velké úsilí, abych knihu našel, protože je i toto je již jen kopie vydání z r. 1915. Nedá se zjistit, kdo tento paskvil vydal, ale lze si domyslet, že to byly peníze z Vatikánu.

Odborné – František Šmahel: Jan Hus, život a dílo (2013)
Autor uložil do zatím nejnovějšího vydání poznatků o Janu Husovi vše, co zkompiloval od autorů, které vetknul do čela své knihy. Je to dvacet kapitol textu a obvyklých součástí odborného díla (literatura, poznámky, vysvětlivky). Přečetl jsem mnoho knih věnovaných Husovi, a nejvíce jsem ocenil knihu Václava Flajšhanse, která je čtivá jako román, a přesto věrohodná, podrobná, s dostačujícím obsahem potřebných znalostí k ocenění revolučního myšlení bojovníka za sociální spravedlnost. Osnovou a celkovou úpravou je jí tato podobná s doplněnými nejnovějšími poznatky. Je s podivem, že se ještě stále píše a uvažuje o náboženských otázkách. Když si je odmyslíme, zbude opravdu jen boj za lidský pokrok, a za něj bojovali i husité, škoda, že nezvítězili. Bez těch zničených, třeba mistrovských kulturních statků by se lidé obešli, je dost jiných námětů.

Náboženské – Martin Chadima: Mistr Jan Hus, člověk, teolog, mučedník (2014)

Knihu tvoří pět kapitol: Husův život, Husovo učení, Husovo odsouzení, Smrt na hranici, Odkaz mistra Jana Husa. Autor na dané téma spotřeboval mnoho času. Když si člověk uvědomí, že je to o něčem tak nesmyslném, jako spory o náboženství s jeho zázraky, papeži atd., je to ztráta času. Jiná věc je osobnost Jana Husa, toho si dokážu představit jako bojovníka za lepší život všech lidí, způsobem, který mu dovolovala doba. To že prohrál, bylo ale naše dílčí vítězství, protože jeho život a činy pomáhaly posouvat pokrok dopředu.

Náboženské – Pavel Soukup: Jan Hus, život a smrt kazatele (2014)

Text je rozdělen do 16 kapitol: Obžalovaný v Kostnici, Jan Hus v rukách historiků, Hus jako kazatel, Pražský viklefismus, Jan Hus a reforma církve, Univerzitní kariéra mistra Husa, Generace kutnohorského dekretu, Husitská mediální kampaň, Veřejné angažmá, Vůdce protestního hnutí, Proces, Neviditelná církev, Tvorba v národním jazyce, Kostnický koncil, Epilog. Autor je germanofil, a je to z jeho knihy znát ve formě prezentace německých názorů na Husa. Nejkontroverznější je oddíl Jan Hus v rukách historiků. Balbín a K. Schwarzenberg jsou primitivní kritici Husa a husitství. Nějak jsem si nevšiml, že by se autor příliš zajímal o to, proč Hus kritizoval nešvary.

Náboženské – Ellen G. White: Jan Hus, věrný až do smrti (2015)
Jeden člověk – může vůbec něco změnit? Někdy jeden hlas, říkající neohroženě pravdu, může ovlivnit životy těch, kteří slyší. Slova, věrohodně podepřená životem, mají sílu měnit a napravovat špatnost. Mistr Jan Hus inspiroval nejen současníky, ale svými myšlenkami a postoji ovlivnil další vývoj Evropy. Pojďme poznat reformátora, kazatele, myslitele a pedagoga, ale i člověka s otázkami a slabostmi. Muže, který zůstal věrný až do smrti a zanechal nám odkaz: Pravda, ta Boží, vítězí nade vším. Autorka MJH značně zjednodušila, s chybami v historických datech, a jaksi se jej snaží přiblížit její náboženské sektě.

Náboženské – Jaroslav V. Polc: Jan Hus v představách šesti staletí a ve skutečnosti (2015)
Autor nazval kapitoly své práce: Obraz mistra J. H. a jeho proměny v průběhu staletí, Husova zásluha o český jazyk, Životopisná data, Skutečné důvody konfliktu a jeho vývoj, Kostnický sněm, Svědectví Petra z Mladoňovic, V čem byl Husův problém a zač byl odsouzen?, Závěrečné úvahy, Rehabilitovat mistra Jana Husa?, Přílohy. Je to příležitostné povídání na sympoziu v Německu r. 1984, kde si tento katolický dogmatik, a asi i další, přizvukovali. Autor sice popisuje známé skutečnosti, ale na všem a na všech, co o Husovi z pohledu církve řekli či napsali, nenajde téměř nic významného.

Pouze potvrdil, že se církev v zásadě nezměnila, ale jak napsal, již by ho prý neupálili. Tak přece něco. Autora nemohu nazvat vědcem, přestože jeho kniha je obsáhlá, s citací bohaté literatury, ale teologie není věda, jedině ve smyslu chytře vymyšleného podvodu na nevzdělané lidi. Tento člověk, který využil díla Václava Flajšhanse, měl drzost označit jeho dílo za nevědecké.

Hlavní skutečností ze života a díla Jana Husa je vznik husitského hnutí, které postoupilo zase o krůček dál, tam, kam Hus, snad nevědomky, směřoval, k ozbrojenému boji o sociální či jinou spravedlnost, proti sociální a jiné nespravedlnosti. Proto ta náboženská propaganda proti Husovi, který našel skulinu, jak bojovat za vyšší ideály, zde proti jejich vlastním dogmatům.